Jaké bylo natáčení v Maroku?

„Bylo dost komplikované. Protože když pracujete s velkým komparzem, tak je to otázka trpělivosti a času. Záběr se dlouho upravuje, aby všechno klapalo tak, jak má, takže je to únavné. Měli jsme dvanáctihodinové směny. Točili jsme i v 38stupňových vedrech a to vám řeknu, že bylo něco!“

Nechal jste se zlákat na nějakou místní specialitu? Nouze o netradiční jídla tam asi nebyla…

„Ochutnal jsem třeba párečky ze skopového masa a ty mi chutnaly. Ale neměl jsem odvahu dát si ovčí hlavy, které jsou vařeny v celku a pak vám z toho odkrajují maso. Dokonce v tom je i mozeček. Dokonalé byly fresh stánky, kde vám z grapefruitu, mandarinek nebo pomerančů udělali drink. Dokonce někteří extremisté si nechávali dělat šťávy i z čistého citronu.“

Co říkáte na místní ženy? Jaké typy žen se vám vlastně líbí?

„Maroko je muslimská země, ale myslím, že kultura tam není až tak striktní. Burky neměly všechny ženy, takže jsem mohl porovnávat. Moc hezká je Shejla, která hraje i ve filmu. Je ale hodně evropská a to se mi líbí.“

Bylo něco, co vám tam vysloveně lezlo na nervy?

„Pivo! Vadilo mi, že když jsme večeřeli v Medině, člověk tam nedostal ani pivo! A po těch dobrotách bych si alespoň jedno dal. Ale holt, muslimové…“

A co cigarety, stále hodně kouříte?

„Cigára měli, ale já kouřím ty, které tam neměli. Takže jsem si je nechával přivézt. Využil jsem každé cesty, aby mi doplnili zásoby.“ (smích)

Co vám chybělo nejvíc? Na co jste se hlavně těšil domů?

„Na řízek z krkovice. To byla první věc, kterou jsem si dal po návratu domů.“

Arabské země jsou typické smlouváním. Chodil jste nakupovat a dohadoval jste se na ceně?

„To víte, že jo. Prodejci vás pořád táhnou za ruku, chtějí, abyste u nich utratila peníze. Kupovali jsme domů suvenýry a budiž ke cti, podařilo se nám dobře usmlouvat. Dokonce jsme byli informováni o tom, že nesmíme přijmout nabídnutou cenu, protože tím toho obchodníka urazíme. To se v Praze stát nemůže. Když jim nedáte dýško, tak na vás špatně koukají, takže to raději neriskuji.“ (smích)

Pořídil jste si něco na památku?

„Měl jsem s sebou fotoaparát a fotil jsem jen tak pro sebe atmosféru. Stalo se mi, že jsem zvěčnil zahalenou osobu. Hned ke mně přistoupila a chtěla za fotku peníze. Člověk tady prostě musí mít drobné po kapsách. Je to asi nějaký jejich nepsaný zákon.“

Kolik jste jí dal?

„Většinou tak 5 dirhamů (asi 10 Kč) a byla spokojenost na obou stranách.“ (smích)

Fotogalerie
9 fotografií