A nerozhýbali ho ani za sedm týdnů v pražském rehabilitačním ústavu Malvazinky. „Je stále nepohyblivý, přemisťuje se stěží a jen o berlích. Je z toho velmi špatný,“ řekla kameramanova manželka Eva Ondříčková, která se obává nejhoršího.

Ondříček, byť si už léta pomáhal jednou hůlkou, byl stále činný. Teď je nemohoucí, nevrlý a zatím vůbec nepomýšlí, že by si ještě někdy mohl stoupnout za kameru.

Nikdo nezná důvod ochrnutí

„Nikdo, ani lékaři, netuší, proč po operaci ochrnul,“ zoufá si Ondříčková, jejíž muž se dokonce s výdutí aorty sám v autě v polovině ledna dopravil do pražské FN Motol, kde ho vezli okamžitě na sál.

Tam ho ještě den po operaci nechali ležet s otevřeným hrudníkem, kdyby náhodou nastaly komplikace. Poté provedli zdárně katetrizaci a už jenom čekali, až se Ondříček postaví na nohy. Nepostavil, Malvazinky také nepomohly, Ondříček tak může věřit jenom v zázrak.