Rusko zveřejnilo dokumenty o Katyni

Dosud utajované dokumenty jsou podle agentury ITAR-TASS přístupné na webových stránkách Federální archivní agentury.

Autentické historické dokumenty o masakru v Katyni u Smolenska, kde sovětská tajná policie (NKVD) v roce 1940 zabila přes 20.000 Poláků, ve středu na webu zveřejnila ruská Federální archivní agentura (Rosarchiv). Listiny, jejichž kopie byly již počátkem 90. let publikovány v Polsku, jsou podle ruské agentury poprvé k dispozici v elektronické podobě nejširší veřejnosti.

Co byl katyňský masakr

Polští důstojníci padli do sovětského zajetí v rámci dělení Polska mezi nacistické Německo a Sovětský svaz v září 1939 na základě paktu Molotov-Ribbentrop o neútočení mezi oběma velmocemi. NKVD v Katyni i na jiných místech na jaře 1940 postřílela na 22.000 Poláků, kromě důstojníků také intelektuály, duchovní nebo policisty. SSSR z masakru až do roku 1990 obviňoval nacistické Německo, pravdu přiznal až sovětský prezident Michail Gorbačov.

Podle ITAR-TASS jsou dnes publikované dokumenty veřejnosti k dispozici bez jakýchkoli úprav i s poznámkami. "Jde o dokumenty, které se po desetiletí schraňovaly v tajném archivu ústředního výboru sovětské komunistické strany," řekl ruským novinářům šéf agentury Rosarchiv Andrej Artizov. Přístup k dokumentům měl podle něj jen generální tajemník komunistické strany a šéf jeho aparátu.

Polsko mělo dokumenty už k dispozici

V říjnu 1992 podle Artizova tehdejší ruský prezident Boris Jelcin předal kopie dokumentů tehdejšímu polskému prezidentovi Lechu Walesovi. Ze zpráv ruských médií nevyplývá, že by dokumenty zveřejněné na webu obsahovaly větší množství informací, než jsou ty, které Walesa před 18 lety obdržel a nechal zveřejnit.

Stale existují utajované listiny

Podle polských historiků stále existují utajované listiny o katyňském masakru a Varšava opakovaně požaduje jejich zveřejnění. Rusko nicméně vyšetřování uzavřelo v roce 2004 s tím, že příslušný spis zůstane přísně utajený, protože část dokumentů obsahuje státní tajemství.

Podle polských zdrojů jde především o takzvaný běloruský seznam, který by mohl objasnit, co se dělo s 3870 Poláky, kteří byli ve vězeních v Bělorusku a které pravděpodobně také zavraždili příslušníci NKVD. Tohoto gesta se však Poláci ani při letošních vzpomínkových akcích od Rusů nedočkali; seznam se prý v ruských archivech nepodařilo najít.

Artizov ve středu v této souvislosti agentuře ITAR-TASS řekl, že polští a ruští historici by měli společně prověřit seznam všech známých obětí, aby "zjistili pravdu do posledního jména".