Česku hrozí další 100milionová arbitráž

Mlékárenské společnosti totiž Státní zemědělský intervenční fond odebral dotace. Soud už loni rozhodl, že neoprávněně! Informoval o tom server iHNed.cz.

"Žalobu již zpracovávají právníci a podáme ji v nejkratším možném termínu," řekl jednatel Lacrumu Karel Quast. Žalobu připravuje advokát Tomáš Sokol.

Mlékárnu zachránilo před krachem jen to, že jí její vlastník, německá mlékárenská firma Bayerische Milchindustrie, poskytl injekci v desítkách milionů korun.

'Dotace vám nedáme'

Podle serveru všechno začalo v roce 2002, když fond při kontrole zjistil, že mlékárna při výkupu mléka u 128 litrů strhla zemědělcům část sumy, protože nemělo státní normou požadovaný obsah sušiny. Fond následně mlékárně odebral exportní dotace a žádal vrácení i dosud vyplacených s odůvodněním, že nedodržela nařízené minimální výkupní ceny.

Firma, která v té době ročně zpracovávala 36 milionů litrů mléka, argumentaci fondu neuznávala. Po upozornění nicméně minimální cenu doplatila, fond ale na vrácení dotací trval. "Byl to likvidační postup. Vzali nám dotace za desítky milionů, neuzavřeli smlouvu na další období a dali návrh na konkurz. Nemohli jsme se rozvíjet, banka nám kvůli tomu obstavila účet a zrušila úvěr," řekl Quast, který spočítal škody na zhruba 140 milionů korun. Dodal, že "tato celá šikana trvala více než šest a půl roku".

'Jako fond jsme nepochybili'

"My pouze striktně dodržovali nařízení vlády, fond v ničem nepochybil," řekl tehdejší ředitel fondu Jan Höck, který byl pod postupem fondu vůči Lacrumu podepsán. To, že byl postup fondu protizákonný, potvrdil koncem loňského roku pravomocně Krajský soud v Brně, který definitivně zamítl žalobu fondu na Lacrum, aby vrátil již vyplacené dotace.

Fond nyní firmě navíc dodatečně zaplatil zhruba 22 milionů na zadržovaných dotacích a asi tři miliony korun na úrocích. Na tom, že nepochybil, trvá. "Soud zaujal jiný výklad právního předpisu," řekl mluvčí fondu Marek Ženkl.

Vyhláška určovala, že firma má nárok na exportní dotace jen v případě, že vykupuje mléko za minimální státem určené ceny. I když firma vyvážela pouze čtvrtinu své produkce, na niž dostávala dotace, fond striktně požadoval, že podmínky musí splňovat v celé své produkci. Soud řekl, že tento požadavek byl nezákonný. "Žalovaný byl povinen vykoupit za minimální cenu jen takové množství mléka, které potřeboval pro vývoz. Jiný výklad by vedl k omezování jeho podnikání," píše se v odůvodnění verdiktu. Postup fondu navíc nepřímo označil za šikanózní.

Šikana z osobních zájmů?

Podle serveru existuje podezření, že postup fondu vůči Lacrumu byl úmyslný - tomu nahrává i to, že problémy Lacrumu pomáhaly jeho největšímu konkurentovi - nedalekým Jihlavským mlékárnám, později přejmenovaným na Moravia Lacto. Těm naopak za doby Höcka fond přál, píše server s tím, že zatímco Lacrumu odebral dotace, jihlavským dával i mimořádné.

Dle serveru je podnikání Höckovy rodiny až podezřele spjato s největším vlastníkem Moravia Lacto Oldřichem Gojišem. Gojiš seděl v několika firmách spolu s Höckovou dcerou. Propojením obou rodin se v minulosti zabývalo prezidium intervenčního fondu. "Ty vazby byly známé, ale s požehnáním ministerstva se prostě řeklo, že je to v pořádku a žádný střet zájmů tam není," uvedl dříve bývalý člen prezidia Josef Stehlík. Höck, který je od loňského prosince ředitelem Národního hřebčína v Kladrubech, podezření odmítá. "Nemělo to žádnou souvislost a nikomu to nenahrávalo," uvedl.