Zatmění Měsíce: Příroda se loučí se starým rokem

Když se v neděli velkolepý efekt, kterému se říká halo, ukázal, hned člověka napadaly katastrofické vize. Není ale důvod k obavám, vysvětluje ředitel Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy Ing. Marcel Grün:

Co je halo?
„Fyzikálně vcelku běžný jev, který vzniká tehdy, když měsíční světlo prochází oblohou pokrytou poměrně řídkými mraky, tvořenými malými ledovými krystalky. Těch krystalků jsou miliony a každý působí jako miniaturní čočka.“

Halo má vždy kulatý tvar?
„Může mít podobu kol, oblouků, skvrn či sloupů. Tvar závisí na tvaru krystalků, a tedy na tom, zda se od nich světlo jen odráží, nebo jimi prochází a láme se. Relativně nejčastější je právě letošní vánoční halo, kdy většina krystalků má tvar podlouhlého šestibokého hranolu.“

Je to jev podobný duze?
„Ano, ale u ní jsou mikročočky tvořeny vodními kapičkami.“

V jaké výšce nad povrchem Země krystalky vznikají?
„Ledové krystalky se nacházejí obvykle v jemných řasových oblacích ve výškách 6 až 10 km, mohou se však vyskytovat za chladu i v přízemní vrstvě ovzduší.“

Je to vzácný jev?
„Jev je to řídký a zejména v noci u Měsíce ne právě obvyklý. Úkaz navíc trvá jen několik minut, proto ta výjimečnost. Nejstarší historický záznam o pozorování slunečního halo v Praze pochází zřejmě z března 1135.“

Silvestrovský Měsíc si zahalí tvář
Příroda si asi letos řekla, že rachejtle a ohňostroje nejsou pro rozloučení se starým rokem dostatečné, a tak nám na chvíli zakryje měsíc. Přímo na Silvestra můžeme na obloze pozorovat jeho částečné zatmění. Začátek je v 18 hod. 15 min. 18 sekund, konec ve 22 hod. 30 min. 7 sekund.
Částečné zatmění vzniká tehdy, když Měsíc vstoupí do kuželovitého stínu, který vrhá Země díky Slunci, částí svého povrchu.

I když to bude zatmění jen o velikosti osmi procent, přesto je to nepříliš často vídaný jev. Například v příštím roce něco takového z našeho území budete mít šanci spatřit až 21. prosince.