Skončil u psychiatra právě kvůli rozchodu se Šárkou? Jaké budou jeho staromládenecké Vánoce?

Prý jste byl v péči psychiatra. Co vás k němu dovedlo?
„V té psychiatrické léčebně jsem opravdu byl, ale jen za kamarádem doktorem, který tam pracuje. Měl jsem naplánované třítýdenní prázdniny a byl jsem s ním zkonzultovat, jak nejlépe využít volný čas tak, abych si ho opravdu užil.“

Takže žádné problémy nemáte?
„Nemám. Bylo to čistě preventivní. Před těmi několika lety, když jsem se opravdu zhroutil, to nebylo zrovna příjemné a snažím se předcházet tomu, aby se to stalo znovu. Nechci práci dělat s vyplazeným jazykem a nadoraz. Potřebuju mít občas taky klid.“

Takže k psychologovi chodíte?
„Jak říkám, občas není nad popovídání s dobrým psychologem. Člověku to může hodně pomoci, dozví se i sám o sobě spoustu zajímavých věcí.“

Jakých třeba?

„To je hrozně složité povídání. Třeba proč se člověk někdy chová tak, jak se chová. Víc to asi nemá cenu rozebírat.“

Prázdniny jste si naordinoval kvůli rozchodu se Šárkou Vaňkovou?
„Ne. Se Šárkou jsme se rozešli v dobrém. Ani jeden z nás to nechtěl rozebírat přes média, tak jsme se rozhodli, že to řekneme na rovinu, než aby se spekulovalo.“

Hůlka a Vaňková: Vykopl ji z postele i z práce!

Daniel Hůlka chystá vzpomínkový koncert.
Autor: Blesk - Jiří Hadač

Proč jste tedy potřeboval prázdniny?
„Na konci února bude mít premiéru Baron Prášil a já jsem věděl, že vzhledem ke svým vánočním vzpomínacím koncertům nebudu mít moc času učit se texty až během zkoušení. Chtěl jsem si prostě jen trochu odpočinout a naučit se hezky v klidu texty k Prášilovi.“

Taky koukám, že zase kouříte.
„To jsem zase začal, v létě na regatě. S doutníky jsem nikdy nepřestal, ale aby si člověk vychutnal dobrý doutník, musí se někde zavřít a užít si to. Ve společnosti to moc nejde. Na té lodi kouří i lidé, kteří nikde jinde a jindy nekouří, a tak jsem k tomu zase sklouznul.“

A co vaše záda? S těmi se vám stalo co?
„No, chodím teď každý den na infuze. Ale je to znát, už je to mnohem lepší. Od doktora jsem se dozvěděl, že ten skřípnutý nerv mám paradoxně kvůli tomu, že jsem si dal volno. Odjel jsem na tři týdny do Řecka, tak jsem jen plaval, chodil na procházky, zpíval a učil se texty. A moje tělo, nezvyklé na tolik odpočinku, to nevydrželo (smích). Přeci jen jsem bývalý vrcholový sportovec a s páteří kvůli tomu mám problémy.“

Ještě se vrátím k Šárce Vaňkové. Nepřipadal jste si vedle ní jako starý mlsný kocour, jak se psalo?
„A to znamená co?“

No, je mezi vámi dvacetiletý rozdíl...
„No je to hodně, ale v tomhle případě to nějak zázračně vůbec nevadilo. Lidi kolem nás se rozdělili na dvě skupiny. Jedněm ten věkový rozdíl nevadil a byli rádi, že jsme spokojení a šťastní. Ti druzí nás neměli tak rádi, ale s těmi jsme se nepotkávali, když jsme nemuseli. Nikdy jsem nepotkal jinou takhle mladou holku, se kterou bych si měl co říct, se kterou bych si rozuměl.“

Jak teď zvládáte společná představení?
„Já myslím, že bez problémů. Soukromé a pracovní věci se musí oddělovat.“

A vy to umíte?
„Kdybych to neuměl, tak bych nemohl dělat tuhle práci.“

Jak se chystáte na letošní Vánoce, když budete zase bez partnerky?
„No tak samozřejmě musím za maminkou, to by jinak nešlo! A pak chystám maličký koncert pro sousedy u nás v Jevanech. Je tam v lese takový malý kostelík a hřbitov a vždycky jsem si říkal, že bych si tam chtěl zazpívat. Zpíval jsem tam už loni a byl to neuvěřitelný zážitek. Když jsme loni potom po koncertě šli do hospody, kde byla nachystaná hostina a já tam roznášel talíře s jídlem, říkal jsem si, že tohle je ta pravá vánoční rodinná nálada. Bylo to moc fajn.“

A uživil byste se jako číšník?
„Vždyť já jsem se tím kdysi nějakou dobu živil.“

Taky chystáte vánoční koncerty. Podlehl jste vlně předvánočního koncertování? Nebo jste potřeboval peníze navíc?
„Ne. Jde o vzpomínkový koncert, bude tam spousta starých písniček. Příští rok se chystám na novou desku a i koncerty už pak budou jen s novými písničkami. Na tohle se moc těším a je mi jasné, že si na pódiu i popláču. Už jen těch písniček, co tam bude třeba od Karla Svobody. Prostě kamarádské vzpomínání na staré časy.“