27 let byla nesvéprávná: Neprávem!

Boj za práva ženy s lehkou mentální poruchou, která vyrůstala v ústavu, byl nakonec úspěšný. Miroslava Horníková (58) konečně může nakládat se svými záležitostmi, jak uzná za vhodné.

„Předchozí verdikty soudů porušovaly základní práva stěžovatelky. Proto se ruší.“ Zdánlivě prostý nález Ústavního soudu znamená zásadní obrat v životě Miroslavy Horníkové (58) ze Slaného na Kladensku.

Žena, která žije se svým opatrovníkem, bratrancem Milošem Horníkem, a jeho ženou Miluší v Telcích na Lounsku, totiž byla od roku 1982 nesvéprávná. Bez svolení soudu si nemohla koupit nic nad 500 korun. Když chtěla se svými opatrovníky jet na dovolenou, musela čekat, zda soud peníze, které zdědila po rodičích, uvolní.

Teprve teď ji konečně po letech soudních tahanic čeká důstojnější život. Miroslavu po smrti rodičů úředníci tehdejšího národního výboru poslali do ústavu, odkud si ji Horníkovi vzali k sobě.

„Vychodila pomocnou školu, umí číst, psát i počítat, umí se vyjadřovat, nebere žádné léky. Znám ji od dětství, manželka s ní tráví čtyřiadvacet hodin denně, takže víme nejlíp, jaká je,“ řekl Horník.

Ani Miroslava se nikdy necítila být nesvéprávnou. To ale žádný ze soudů, na něž se s buldočí vytrvalostí Horníkovi po léta obraceli, nerespektoval. Až nyní ústavní soud konstatoval, že kvůli lehké mentální poruše, která ani není duševní nemocí, nelze zbavit člověka svéprávnosti.

„Měl jsem slzy v očích,“ netajil se Miloš Horník. A paní Miroslava? Ta už má jasno. „Až budu mít občanku, půjdu nejdřív s Miluškou do banky. Vyzvednu si peníze a svým blízkým koupím dárky jako poděkování za to, co pro mě udělali,“ řekla.