Spisovatelka a moderátorka Halina Pawlowská má ukrajinské kořeny po otci a mnohokrát je ve svých dílkách zmínila. Včetně Českým lvem oceněného scénáře k filmu Díky za každé dobré ráno, kde stylizovanou autorku ztvárnila hubená a nohatá Ivana Chýlková.

Vnímavá Halina je si vědoma poděděného sklonu k dramatičnosti, okázalosti a dekorativnosti, která je pro Rusíny dost typická. Proto s nimi pracuje obezřetně, včetně šatníku. Zdobnosti a barevnosti dává prostor jen v detailu a vše tlumí decentní černou. Alespoň tak tomu většinou bylo a doufejme i je.

Na výletě na Červený Hrádek ale Halina úpletovými slupkami šatů ujela. Nebo záměrně zapomněla na sofistikovanost, když putovala coby kmotra na akci, kterou krajská zpravodajka Blesku, Helena Lacinová, charakterizovala větami: „Kuchařské knihy vydávají většinou celebrity. Mlsné Chomutovanky, učitelka Markéta Markvartová a invalidní důchodkyně Jaroslava Škrábalová, se do toho pustily také a vydaly knihu receptů Mlsná kuchařka, aneb Fakt je to dobrý. A bylo. Křest knížky dvou obyčejných ženských proběhl na zámku Červený Hrádek. Pokřtila ji Halina Pawlowská a vyzvala přítomné: Kašlete na diety, rychle jděte pro kotlety. Po těch prošpikovaných slaninou se jen zaprášilo…“

K tomuto sdělení nelze nic dodat. Model Haliny si ale komentář zaslouží. Úplet kompletu šatů plus dlouhé vesty je sice jemný, ale i tak platí, že zdůrazní linii postavy a silnější nositelky by na něj měly zapomenout. Spojení temně vínové, ostře růžové a akcentu oranžové je hezké, ale prolamovaný vzor, knoflíky a zdobný lem mu zbytečně konkurují a jeho efekt sráží na nulu. Ani Halininy oblíbené legíny nejsou vychytaným doplňkem. Mnohem lepší by byly silné černé punčochy.


Halina Pawlowská
Autor: Helena Lacinová

Halina je jedinečná a všechny své handicapy umí s proklamativním optimismem zpracovat. Jiné by se z jejích proporcí věšely, nechaly si udělat bandáž žaludku, každého čtvrt roku si daly odsát tuk. Ale Pawlowská se k problému staví čelem a prohlašuje: "Hubení lidé mě fakt štvou! Obzvláště, když říkají věci, jako: 'Víš, já se prostě někdy zapomenu najíst.' No už jsem zapomněla, kde bydlím, kam jsem zaparkovala auto nebo třeba kam jsem dala klíče. Ale nikdy, NIKDY se nezapomenu najíst. Musíte být tak trochu blbí, abyste se zapomněli najíst, ne?"