9°C
V SuperStar je to jako v životě. Ani tady se nedá nic vrátit zpátky, v další klapce opravit. Žádný studiovou technikou vylepšený playback, střižnou vyladěný projev, stylisty zkultivovaný zjev. Žádna hra s iluzí. Zde se jedná o reality show se vším dobrým i špatným, co obnáší. A navíc tato soutěž dává v každém kole na vědomí, že všechno záleží na přízni veřejnosti. Nakolik ji zpěvák osloví. „Hlas je podmínkou, ale zdaleka není jistinou úspěchu,“ tvrdí neustále porotci, jež o vrtkavosti popularity vědí své. Lidé mohou bez ohledu na hlasový fond dál protěžovat sympatický průměr a velké talenty nepochopitelně zatratit. I v tom tkví přitažlivé napětí soutěže. Ostatně jeden z porotců, Ondřej Hejma správně podotknul: „SuperStar není spravedlivá. Je o podpoře fanoušků.“
Sexy přirozený, „sametový“ Ben Cristovao se jevil a jeví jako mladík, který princip iluze showbyznysu chápe. O to víc překvapuje jeho výběr songu Let´s Stay Together. Tahle píseň je sice skvělá, podporuje kouzlo lehkosti bytí, jímž Ben oplývá. Ale o to víc je těžší na interpretaci, což Cristovao těžce podcenil. Výsledkem byl propadák. Ben jej ustál se ctí. S elegantním a odzbrojujícím nadhledem, což ho ctí.
Naopak průměrný Thomas Puskailer chytře zvolil repertoár v rámci svých možností. Šťastnou ruku měly i pánské verze Barbie – Miroslav Šmajda a Marek Lacko. Narcis Šmajda mile překvapil baladou, která mu sedla. Slovák s vietnamskými kořeny Lacko opět vyzněl prázdně, totálně povrchně. Jako vyumělkovaný, trendy MTV provinčně oslněný panák, který si hraje na zpěváka.
Za pozornost jistě stojí i osmnáctiletý René Bošeľa. Volba Kristínky od Petera Nagye nebyla zrovna šťastná, nicméně René je zajímavá osobnost. Dobře zpívá, velmi připomíná hollywoodského Seana Penna, frajírky z britských kapel 70. let. Jeho image je zkrátka nezaměnitelná.
Kýženou jedinečností disponují i dva naprosto odlišné úkazy v soutěži : devatenáctiletý Martin Chodúr a o čtyři roky mladší Jan Bendig. Martin je v podstatě hotový zpěvák. Pohodář se zjevem taťky s těžkým spodkem a poněkud nekoordinovanými tanečními pohyby. Ovšem, když spustí, tak kdekoho strhne. A tak to má být. Tuhle sílu má i adolescent Bendig. Představa, že subtilní klučík zpívá song Karal Gotta je sice šílená, ale on to zvládnul. Po svém a osobitě. Jako naposledy dal romantický flák písničkáře Jana Nedvěda Podvod. Opravdu neuvěřitelné. Marta Jandová správně podotkla:“Takového člověka jsem v životě nepoznala. Na jednu stranu děsně citlivý, na druhou těžký exhibicionista…“ Chodúr a Bendig jsou vskutku exoti, jež svým způsobem teorii o zrodu hvězdy staví na hlavu. Metaforicky řečeno, jsou šlehačkou na korpusu dortu SuperStar.
Nelze opomenout ani Slováka Denise Lacha. Skvělého zpěváka s instinktem pro výběr vhodného songu, který interpretuje se samozřejmou, ale nesmírně těžkou hravostí. Denis přednesl hit Eltona Johna skvěle, od poroty sklidil komplimenty a v zákulisí zkolaboval. Musela přijet záchranka. I pro Denise byl semifinálový pátek krutý. Dal jemu i ostatním na vědomí, že showbyznys vyžaduje psychickou odolnost a zároveň schopnost rozdat své city posluchačům. A ne každý takovým schizofrenikem dokáže být.
Tak já malým holčičkám neberu právo na to si v jejich věku nadělat do kalhotek při pohledu na nějakýho toho hermafrodita typu Angelo z KellyFamilly, ale většina lidí si raději poslechne někoho, kdo třeba není krásný, ale umí. 
