9°C
Problematika povinné výbavy motorových vozidel je řešena vyhláškou č. 341/2002 Sb. a dále Vídeňskou úmluvou o silničním provozu z roku 1968. Podle této úmluvy by pro jednotlivé státy mělo být dostačující, pokud řidič vozidla má povinnou výbavu, která odpovídá zemi, jíž je občanem. Z toho by plynul závěr, že postačí povinná výbava dle českých právních předpisů a zahraniční policisté by neměli být oprávněni jakkoli postihovat "nedostatky" v povinné výbavě, které neodpovídají místním předpisům.
Praxe nicméně ukazuje, že tomu tak v řadě zemí rozhodně není. Rakouskem, Slovinskem a Chorvatskem počínaje a Polskem konče. Ve vztahu k těmto zemím se objevují stížnosti řidičů na pokutování ze strany tamních úřadů z důvodu neplnění podmínek povinné výbavy podle tamních předpisů. A přitom všechny tyto země jsou signatáři výše uvedené úmluvy.
Problém je ale v tom, že nikdo z nás (kromě znalců zahraničního práva) neví, jakou právní sílu má tato úmluva ve vztahu k jejich standardním zákonům nebo jejich prováděcím předpisům. V českém právu platí, že řádně vyhlášená a Parlamentem ratifikovaná smlouva má přednost před zákonem, jestli tomu ale tak je i zahraničí, lze jenom spekulovat.
S ohledem na to nelze proto dostatečně dopředu odhadnout, jestli je v té či oné konkrétní zemi možno použít argument, že je daná země signatářem příslušné Vídeňské úmluvy a že tato úmluva má mít nebo by měla mít nebo má přednost před „normálním“ zákonem, jako je tomu v ČR a tudíž není možné uložit pokutu za nedostatečnou povinnou výbavu. Z informací, které bylo možno získat, např. plyne, že na Slovensku by tento argument obstát měl, jestli ale na totéž budou slyšet i policisté v zahraničí, není jisté.
Určitě ale v takové situace lze doporučit argumentaci touto úmluvou a argumentovat tím, že se signatářské státy zavázaly k tomu, že jejich legislativa bude v souladu s touto úmluvou. Doporučím proto úmluvu v angličtině vytisknout a případně vozit s sebou pro účely argumentace. Relevantní je v tomto směru zejména příloha č. 5. Podrobnosti v angličtině například zde.
JUDr. Tomáš Beran
