29. září 1989: Vážení přátelé, ano!

„Hrdinou je člověk našich dnů, který se od svých spolupracovníků liší tím, že nebaží po kariéře, zato touží žít smysluplným životem a něco užitečného vytvořit. Zabředá však přesto do mašinerie malo-měšťáctví, byrokratismu a pokrytectví,“ zněla do-bová recenze agentury ČTK.

A na co jsme ještě mohli přesně před 20 lety zajít do biásku? Výběr byl docela slušný. Z tuzemských hitů to bylo ještě třeba Kopytem sem, kopytem tam, Sedm hladových, Dobří holubi se vracejí nebo Slunce seno a pár facek. Z nezbytné nabídky kinematografie spřátelených socialistických států se vybíralo mezi sovětským snímkem Komisařka, čín-ským Kouzelným copem nebo kubánským snímkem Společník Boha. Největší rvačka ale byla o americké trháky Hříšný tanec a Rain Man.

Zítra čtěte: Neříkejte Rusáci, ale Sověti