Působí jako bytost z jiného světa. Herečku sice stále trápí embolie, kterou prodělala, ale v jejím pojetí je i tato nebezpečná nemoc něco jako dar z nebes.

Jak se cítíte v osmdesáti?
„Jsou to nekrásnější léta mého života. Nejkrásnější věk je osmdesát. Když je člověk mladý, je to rachačka, strašně pracné. V osmdesáti letíte jako pták, jste svobodná, šťastná a můžete cokoli.“

Vás s vaší povahou asi nadchl i nedávný pobyt v nemocnici?

„Samozřejmě. Miluju své nemoci. Pravda, lékaři mě kvůli tomu chtěli jednu chvíli nechat převézt z IKEM do Bohnic.“

Prý vám bylo špatně už v červenci na dovolené ve Španělsku?
„Ano, skončila jsem v nemocnici a chtěli si mě tam nechat. Mám vmetek v plicích, musejí mi rozpouštět krev.“

Jaké máte nejbližší plány?
„Žádné plány. Nežiju v tomto světě, žiju v roce 1900. Nikam to nepostupuje, takže neznám internet a podobné věci. Můžu mít prezidenta, kterého chci, žiju si, jak chci.“

Je známo, že jste navíc stále ve spojení se svými drahými zesnulými.
„Ano. S maminkou, se sestrou, s Karolínkou Slunéčkovou a teď i s Pavlem (Hášou).“

Jaký si dáte dneska dárek? Co si pustíte v televizi?
„Nepouštím si ani televizi, ani rádio. Žiju v tichu, jen s kocourem.“

Nevadilo vám jako dítěti, že jste k narozeninám dostávala konec prázdnin?
„Ne, protože každý den je krásný.“

Co byste vzkázala čtenářům Blesku, kteří jsou třeba na pokraji sil?
„Svět jako takový neexistuje. Je jen to, co si uděláme sami v srdci, v očích a v lásce. Měli bychom věřit, poděkovat a zvládnout, co lze.“

Fotogalerie
5 fotografií


Režisérka a scenáristka Alena Činčerová, autorka dokumentu o Květě Fialové Neobyčejné životy, který uvidíte ve středu ve 21.00 na ČT 1: „Chtěla jsem Květě v pořadu sundat masku, ale přišla jsem na to, že ona žádnou nemá. Myslí všechno opravdově.“