Lída Baarová: Goebbels mi plakal do telefonu

Reportér pořadu Na vlastní oči Stanislav Motl se s Lídou Baarovou potkával v letech 1990–97. Jezdil za ní do Salcburku a ona mu pravidelně telefonovala a svěřovala se dokonce se svou poslední láskou, když se ve víc než osmdesáti zamilovala do pětapadesátiletého zahradníka, původem Čecha. (Mimochodem, jemu také odkázala veškerý svůj majetek.)

Reportéra však víc zajímaly autentické vzpomínky na dobu třetí říše a také bohatý archiv fotografií a písemností, které mu herečka věnovala. „Vy už budete vědět, co s tím vším uděláte, ale o jedno vás prosím, udělejte to až po mé smrti,“ řekla mu. Teprve pak po roce 2000 Stanislav Motl odkryl dosud neznámé skutečnosti, především o jejím vztahu k Josephu Goebbelsovi, německému ministru propagandy. K nim přidal nejnovější objevy nyní v knize Lída Baarová – Joseph Goebbels Prokletá láska české herečky a ďáblova náměstka.

Jak se potkali?

V roce 1936 žila dvaadvacetiletá Lída v Německu s režisérem Gustavem Fröhlichem ve Wannsee nedaleko Postupimi. Tam ob dva domy měl také svou vilu Goebbels. Bylo mu 39 a byl pět let ženatý s Němkou Magdou, čtvrté dítě na cestě. Na to, že o panictví prý přišel až ve 33 letech, to byl docela výkon. Navíc v té době už měl na kontě skoro čtyřicet hereček, které dostal do postele. Manželka všechny tyto aférky nebrala vážně.

Teď ale nastala jiná situace. Goebbels začal zahrnovat Baarovou pozornostmi, dárky. Motlovi řekla herečka po letech: „Když jsem slyšela ten jeho hlas, měla jsem pocit, že je určen jen pro mne a co víc, jako by mnou prostupoval, úplně mne hladil...“ V podstatě nehezký Goebbels se zmrzačenou nohou sváděl ženy právě svým melodickým hlasem a samozřejmě i svou inteligencí.

Galantní gesto pro Baarovou

Svádění mohlo začít. A Goebbels to uměl. Například řekl herečce, ať se jde podívat na jeho projev na sjezdu NSDAP. Až se dotkne kapesníkem rtů, znamená to, že na ni myslí. A v tom obrovském sále, před tisíci posluchači, to opravdu udělal. Goebbels se zamiloval.

„Kruh se kolem mne stále víc svíral... znenáhla se z našeho poměru vyvinula určitá aféra, ze které jsme se nemohli vymotat,“ uvedla Baarová do vyšetřovacího protokolu po válce. V roce 1938 už ji pan ministr vodil do společnosti jako svoji oficiální milenku, potkávala se tam s předními nacistickými funkcionáři i jejich manželkami. Goebbels musel procházet peklem – tehdy vrcholila nacistická kampaň proti Československu a on byl vášnivě zamilován do Češky.

Lídu Baarovou začalo sledovat gestapo. A také manželka pana ministra. Jednou tu situaci s Magdou Goebbelsovou dokonce probíraly, a ta jí navrhla, že mohou žít společně ve třech. Nemyslela to ovšem vážně, jak se později ukázalo.

Hitler to vzal do rukou

Samozřejmě že takový vztah musel spět ke krachu. O to víc, když si paní Goebbelsová postěžovala Vůdci. Ten v důvěrném setkání přinutil jejího muže rozejít se se svou láskou, které pak s pláčem do telefonu sdělil: „Dal jsem Vůdci čestné slovo.“ Oba byli na pokraji zhroucení. „Po odstoupení Sudet jsem odjela do Prahy a víckrát se s Goebbelsem nesešla,“ říká herečka ve svých vzpomínkách.

Kromě autentických vzpomínek Lídy Baarové má Stanislav Motl k dispozici i četné dokumenty z jejího a státních archivů. Zcela nově tak popisuje Goebbelsův velký flám v Praze v září 1940.

Goebbels chtěl udělat z Barrandova evropský Hollywood. Po válce tu mělo být šestnáct studií jako v Paramountu,“ řekl mu režisér Otakar Vávra. Když se v onom září 1940 přijel na Barrandov ministr podívat, spekulovalo se, že chce v první řadě vidět Baarovou. O tu se ovšem postaralo gestapo.

„Ještě před Goebbelsovým příjezdem jsem byla donucena opustit Prahu. Další tři dny jsem potom trávila pod přísným dozorem na zámku Zbraslavi,“ řekla Baarová, kterou tou dobou už sledovaly nejvýznačnější rozvědky v Evropě. Sama to později komentuje s úsměvem, že byla pro Němce nebezpečnější než bombardovací peruť.

Snad kvůli zklamání se tenkrát rozhodl Goebbels, že si v Praze udělá velký flám. Nejdřív nechal odvézt do svého vlaku dva vzácné gobelíny, které si vyhlédl v Kolovratském paláci, a pak se pustil do pití – nejdřív ve Valdštejnské hospodě, pak v restauraci U Tomáše, nakonec na Malostranském náměstí U Glaubiců. Míchal prý pivo, červené víno a také šampaňské. Spolu s ním popíjelo deset českých hereček, z nichž dnes známe jméno jen jedné – operetní hvězdy Valji Petrové, kterou si pak odvedl na Wilsonovo nádraží do lůžkového vozu. Co a jak se tam dělo, to věděli jen oni dva. Zpěvačka tonikdy neprozradila a v roce 1976 zemřela jako zasloužilá umělkyně.

Trest za lásku

Už po roce 1941 je Lída Baarová v německém filmu a pro nacisty nežádoucí. Největší paradox jejího života je ten, že po válce je považována za kolaborantku. „Byla spíš naivní. Když jsem se jí zeptal, zda jí nebylo divné, že z Barrandova mizeli židovští umělci neznámo kam, odpověděla, že tehdy to vůbec nevnímala. Myslela, že odjeli do Ameriky...,“ vypráví Stanislav Motl, který se stal jejím zpovědníkem a její život komentuje jako jeden velký námět na film. „Poslední tajemství Lídy Baarové – zápisky z doby, kdy po válce byla v internaci – ale nezveřejním. Je to příliš kruté,“ říká Motl.