Bouřka: Smrt hrozí i uvnitř domu!

Člověk může být v přírodě nejvyšším bodem a ty si blesky hledají. Odborníci radí před bouřkou neutíkat, nebezpečí úderu tím stoupá. Nejlépe je podle nich zalehnout, pokud možno do prohlubně, aby ani kousek těla nevystupoval nad rovný povrch. Tak je nutno setrvat, dokud se bouře nevzdálí alespoň deset kilometrů. Bouře je v této vzdálenosti, když se dá napočítat mezi blesknutím a hromem alespoň do třiceti.

Venku je vyloženě nebezpečné podle odborníků držet kovové a jiné předměty, které jsou vyšší než člověk. Mohou během bouře působit jako hromosvod. Vidle, hrábě nebo třeba lyže je lépe za bouřky odhodit.

Podle znalců je ještě víc než pohyb v otevřeném terénu za bouřky nebezpečné setrvávat v blízkosti vysokých stromů, skal či sloupů. Člověk by od nich měl být nejméně dva metry, ale raději mnohem dál.

Zhruba každý desátý blesk se větví a může způsobit několikanásobný zásah. To je nebezpečné v místech, kde se shlukuje větší počet lidí, například na sportovních stadionech nebo hudebních festivalech. Účastníci těchto akcí by měli raději odejít za bouřky do budovy s hromosvodem, nebo se schovat do auta či autobusu.

Smrt hrozí i uvnitř domu

Výboje blesku mohou poranit nebo zabít člověka také uvnitř domu, a to dokonce i tam, kde je hromosvod. Blesk může sjet po klasické televizní anténě, pokud je na střeše výš než hromosvod. Odborníci radí vypojit před bouří televizor ze sítě a odpojit kabel od antény.

Lépe je nepoužívat z bouřky v domě žádný elektrospotřebič, nemýt si ruce pod tekoucí vodou z vodovodu, nesprchovat se, netelefonovat z pevné linky a nepracovat s počítačem.

Co dělat při zásahu

Při zásahu člověka se musí ihned začít s oživováním, a to až do chvíle, než dorazí lékař. Předtím by měl zachránce odtáhnout postiženého na bezpečné místo, aby blesk neuhodil i do něho. Zasažený člověk umírá prý až v 80 procentech případů, ve zbylých 20 procentech je těžce poraněn a hrozí mu trvalé následky na zdraví.