Vrah Marián Šturdík (31): Zabil dva lidi a teď o tom zpívá

Už ve vězení začal skládat texty a jeden z nich věnoval právě ohavnému činu. Dnes je z něj hip-hopová skladba i s videoklipem, který bude mít zanedlouho premiéru. Zpěvák tvrdí, že nechce očistit svoje svědomí, ale odstrašit lidi od podobných skutků.

Marián zastřelil Patrícii a Antona v květnu 1996 v autě u Piešťan. Mrtvé děvče vyhodil z auta ven, jejího přítele, kterého střelil do hlavy, odvezl na neznámé místo. "Byl to hnusný pasák. Vydíral a vyhrožoval mojí rodině," tvrdí dnes Marián. Děvče ale zabít nechtěl a její smrt si prý nikdy neodpustí. Podle něj byla v nesprávný čas na nesprávném místě. "Začala ječet a tak jsem ji v amoku zabil, aby neexistoval svědek," dodává. Sám pro sebe žádal soud za vraždu Patrície o doživotí.

Po propuštění z vězení se stal členem hip-hopové skupiny Masaker, která píseň Oko vraha zhudebnila. "Nedělám to proto, abych očistil své svědomí. Chci, aby lidi pochopili, že toho, co jsem udělal, upřímně lituji. Slova v písni mají odradit všechny mladé lidi od podobných činů, jaký jsem spáchal. Když se mi písní podaří odradit jen jednoho potenciálního vraha, tak to celé mělo smysl," říká Marián, který si říká uměleckým jménem L.U.G.E.R.

Za několik dní bude mít premiéru videoklip odehrávájící se na hřbitově. "Právě toto místo má pro mě výpovědní hodnotu. Cítím, že duch Patrície mě stále pronásleduje a proto refrén písně zpívá ženský hlas," dodává. Šturdík se chce omluvit i matce Patrície, ale zatím nenašel odvahu. A co na píseň říká ona? "Je to neskutečný hyenismus. Nemám slov," neskrývá rozhořčení.

Text písně

Sedím s jedným chlapcom pri jednom stole,

je to divný pocit, keď viem, že ide dole.

A čo je vlastne najhoršie na tom,

že som to ja, kto sa stane jeho katom.

Chlapec ešte nevie, že sa nedožije rána,

sadáme do auta, a ideme do nezmáma.

Cesta sa mi zdá byť nekonečne dlhá,

diabol si na schodoch môjho človeka šplhá.

V správnu chvíľu do mňa smrť vdýchne,

mamierim, výstrel, všetko stíchne.

Nikomu som neveril len sebe a tlmiču

to som ešte netušil ja skončím na p...

Na ceste späť už bude všetko iné

Moje svedomie, vedomie, cítenie - vinné.

Vidím pred sebou z toho večera dokrútky,

keď som vraždil bez akejkoľvek pohnútky.

Odvtedy mi dávajú dobrú noc dva hlasy,

jeden má vraždí, druhý tvrdí, že ma spasí.

Nikdy sa nebudem pred ľuďmi kajať,

moje srdce predsa nemôže byť dobré,

moje telo je len do čiernej zeme hodné.

Chcel som byť niekým, dnes som ničím,

nevedel som, za takú chvíľu som to zničil.

Ženský hlas:

Presne viem, čo spravil si,

spúšť stlačil si, zabil si.

Vidíš zavreli ťa do basy,

premýšľal si?

Si si vedomí, ten pocit bude v tebe navždy.

Ja som tvoje svedomie, pripomínam ti noc vraždy.

Si si vedomí, ten pocit bude v tebe navždy.

Ja som tvoje svedomie, pripomínam ti noc vraždy.

Moja osoba sa rozchádza vnútorným delením,

do diabla s ovčím bruchom v tichosti prevtelým...

Do hlavy sa mi silné myšlienky je..,

práve v ten deň, v deň pohrebu.

Kráčam si s davom, ideme k jame,

chcem to mať za sebou, nech dajú na ňho kameň.

Všetci zrazu na mňa otáčajú pohľady,

mám to byť ja, kto veniec na hrob posadí.

Žiadne prekvapenie, veniec do rúk beriem,

kráčam si k hrobu, na ostatných seriem.

Bojujem doposiaľ s nepoznaným pocitom,

sám ani neviem, jak som sa tam ocitol.

Veniec je na hrobe, ja sa rýchlo otáčam,

s pocitom , potichu odkráčam.

Uvedomujem si závažnosť svojho činu,

cítim vinu, cítim na sebe všetkú tú špinu.

Vidiny z toho večera dodnes mávam,

s pocitom vraha sa budím, v noci zaspávam.

Nejde to späť, čas sa nedá vrátiť,

svoje svedomie bude navždy dvoma krátiť.

Ženský hlas:

Presne viem, čo spravil si,

spúšť stlačil si, zabil si.

Vidíš zavreli ťa do basy,

premýšľal si?

Si si vedomí, ten pocit bude v tebe navždy.

Ja som tvoje svedomie, pripomínam ti noc vraždy.

Si si vedomí, ten pocit bude v tebe navždy.

Ja som tvoje svedomie, pripomínam ti noc vraždy.