7°C
Do České republiky jste přijel s přítelkyní se zastávkou v Praze. Co jste v Praze stihnul?
Byli jsme se projít v zahradách za Senátem, navštívili jsme palác Kinských, pak jsme zašli do mé oblíbené pražské hospůdky. Chcete dál? Viděli jsme se s Milošem Formanem, potom jsme dorazili na party a pak do postele.
Vedle Miloše Formana se máte potkat i s Václavem Havlem. Znáte se dobře?
Už jsem se s Václavem Havlem setkal, protože jsem byl v Praze na jeho inauguraci. Částečně znám jeho několik her, protože se učily na univerzitě. Četl jsem jeho poslední hru a taky když byl ve vězení, četl jsem jeho Dopisy Olze. Je to velice chytrý člověk, alespoň si to myslím.
Do Prahy jste přijel vlakem z Vídně. Co jste dělal tam?
Nedávno jsem ve Vídni uváděl divadelní představení Pekelná komedii - zpověď sériového vraha, kde hraju Jacka Unterwegera, který se při čekání na rozsudek smrti dal na spisovatelskou dráhu. Za devět dní ho uvidí ještě diváci v Barceloně. Další evropské metropole budou mít šanci zase až za rok.
A proč jste zvolil jako cestovní prostředek vlak?
Mám vlaky opravdu rád, byla to nádhera. Bylo to velmi příjemné. Měl jsem tam možnost dívat se z okna a být zticha... Prostě to mám rád.
Vy sám jste patnáct let v Evropě žil. Jak vnímáte vy často diskutované vztahy mezi Amerikou a Evropou?
Evropané mají tendenci vědět o Americe víc než sami Američané. Pravdou ale také je, že hodně toho, co Američané vědí o Evropanech, je nesprávné.
Vždyť vy máte v Evropě většinu svých rodinných kořenů, ne?
Jsem z poloviny Chorvat, ze čtvrtiny Francouz a ze čtvrtiny Skot. Takže jsem vlastně takový podvraťák.
Máte dvě děti. Nehrozí, že by se alespoň jedno z nich vydalo vaším směrem?
Ano, mám dvě děti. Jednomu je sedmnáct, druhému osmnáct. To je dohromady pětatřicet. A za celých těch pětatřicet let jsem od nich nezachytil ani špetku zájmu o to, co jim vykládám. Nejlepší cesta, jak se naučit něco dělat - a v mém oboru to platí dvojnásob, je jít prostě příkladem. Tak to dělám.
Třeba i tím, že vedle herectví jste začal i režírovat.
Na režijní dráhu jsem se nevydal zčista jasna, režírování se věnuji na divadle spoustu let. Rozhodně za tím nehledejte nějakého filmaře, který by byl tak špatný režisér, že bych ho chtěl trumfnout.
Vaší asi nejslavnější role je ta svůdce Valmonta z filmu Nebezpečné známosti. V jaké ze svých rolí se vy cítíte nejvíce sám sebou?
V podstatě žádné i když možná ve filmu Říkejte mi Cubrick. Já tam v podstatě jezdím po světě jako obchodník a předstírám, že jsem Stanley Cubrick. No a to je v podstatě jako já. Jezdím po světě a předstírám, že jsem John Malkovich.
