Tragické přívaly nešlo předpovědět, tvrdí znalci

V postižené oblasti spadlo za tři hodiny více než 100 mililitrů srážek, v takové situaci musí podle znalců nutně dojít k rozvodnění řek. Ale matematické modely s tím počítají. Tentokrát však došlo k relativně vzácnému, o to nevypočitatelnějšímu úkazu.

Vlakový efekt bouřek

„Říká se tomu vlakový efekt,“ uvedl hydrolog Libor Helleder. „Představte si, že se na vás valí bouřka, za kterou následují v koloně další tři až čtyři další. A ty všechny se proženou v rychlosti jednou oblastí,“ popsal odborník vzácný jev.

Podle Helledera zaznamenali vědci na českém území letos již dva takovéto úkazy. Až tento byl však tragický. „Byl skutečně nejsilnější a opravdu nečekaný.“ K podobným jevům nedochází často, více než deset by jich do konce léta být nemělo.

„Přes víkend a v příštím týdnu nemůžeme čekat nic jiného,“ varuje Helleder. Pravděpodobnost předpovědi vlakového efektu je podle něj mizivá. „Naše současné počítačové modely dokáží varovat v případě tohoto jevu maximálně dvě hodiny předem,“ konstatuje rezignovaně.

Pole to nemohla zachytit

Pokud prší dlouhodobě, půda je vodou nasáklá jako houba. Pokud prší byť krátce, ale intenzivně, voda nemá čas se vsáknout. „Velmi zjednodušeně řečeno dochází při srážkách k jednomu z těchto dvou případů, stojících na opačných pólech,“ potvrdil Blesku přední český klimatolog Vít Květoň z Českého hydrometeorologického ústavu.

„Když je země vodou nasycená, nemůže rychle přijímat další srážky. Déšť se pak samozřejmě valí po polích a loukách směrem dolů a vlévá se do řek,“ vysvětlil Květoň. „Pokud jsou srážky prudké a přesahují 100 a více mililitrů na metr čtvereční, půda není schopná vodu pojmout a výsledek je stejný.“

Přívalová vlna přichází vždy

Nejhorší úder velké vody se dá očekávat hned ze začátku. Pokud se řekou začne valit masa vody, jako první přijde přívalová vlna. „Někdy je malá, sotva postřehnutelná, jindy tragická. Vždy ale přijde a bohužel někdy smete vše, co jí stojí v cestě,“ řekl Květoň

Princip je stejný jako u náhle vypuštěné hráze na rybníku. Hladina řeky bez varování prudce stoupne a převalí se krajinou. Za ní následuje »jen« velká voda. „Máme k dispozici modely teoretické fyziky, které to vysvětlují, ale toto je asi nejlepší popis,“ vysvětlil Květoň. Jedinou možnou obranou by byla stavba protipovodňových hrází, což je však podle něj nereálné. „Neplatí totiž, že vlna přijde jen u úzkých prudkých toků. Ona přijde vždy! Nepomůže, že se voda může rozlít do polí,“ dodal Květoň.