Čeští badatelé objevili Hitlerovy sochy!

Pro nezasvěcené – jejich hodnota dnes dosahuje desítek až stovek milionů korun!

Je známo, že Adolf Hitler se pokládal za nedoceněného malíře, a když byl u moci, sbíral po Evropě cenná díla. Řadu z nich zabavil židovským rodinám v Rakousku, Francii nebo Holandsku, mnoho jich ovšem legálně nakoupil.

Celkovou sumu, kterou Hitler za umělecké předměty utratil, lze sotva odhadnout přesně. Podle soupisu nákupů, které učinil na mnichovských výstavách, zaplatil v letech 1937 až 1944 jen za tamější obrazy a sochy celkem téměř 7 200 000 říšských marek. Pro představu: tehdy to odpovídalo ceně 4500 nových automobilů Volkswagen.

Mýty opředený klášter

Hitler umisťoval díla do různých úkrytů. Podle některých zdrojů jich bylo kolem dvaceti na území německé říše. Jedním z těchto depozitářů byl klášter ve Vyšším Brodě, odkud nacisté na jaře 1941 vyhnali většinu mnichů. Areál pak zamaskovali zelenou barvou, což vydrželo až do konce války.

Právě sem prý Němci řadu let sváželi památky neuvěřitelné hodnoty. Existují svědectví, že na chodbách kláštera byly trezory a bedny s uměleckými předměty. Jenže po válce se kamsi rozutekly: Něco snad odvezli Spojenci do sběrného střediska v Mnichově, něco bylo rozvezeno do různých míst v zemi.

Co přesně tedy bylo ve vyšebrodském klášteře? Hitler tu údajně nechal uložit jednu z nejzajímavějších uměleckých sbírek Evropy 20. století, kterou shromáždil německo -holandský bankéř Fritz Mannheimer. Ta se po válce vrátila do Holandska a dnes jsou některé z exponátů, které byly za války ukryty ve Vyšším Brodu, k vidění v amsterdamském Rijksmuseum. Měly tu být také věci z osobní Hitlerovy sbírky, kolekce mincí i artefakty z jeho osobních nákupů na Velkých německých výstavách umění z let 1937 až 1945.

Pátrání po sochách

Do Vyššího Brodu nechal Hitler převézt i několik vzácných soch, mimo jiné Rozsévače od Wilhelma Knappa. A právě toho Kuchař po desetiletích objevil. „Před čtyřmi roky mě na ně upozornil genealog Lubomír Mazuch. První z nich, Rozsévače, jsem našel nedaleko Alšovy jihočeské galerie na Hluboké. Později jsme společně se Stanislavem Motlem nedaleko ní v zámeckém parku objevili dvě další, které jistě patřily do Hitlerovy sbírky,“ vypráví Jiří Kuchař. „Věděl jsem, že tím pro mě začíná několik let pátrání po osudu dalších děl, která se po válce ztratila,“ dodává.

Když se rozhodl odhalit osud části Hitlerovy sbírky zmizelé v Čechách, nevěděl, do čeho jde. „Neměl jsem ponětí, jak velká práce mě čeká. Kolik času strávím ve studovnách. Kolik měst budu muset navštívit, s kolika lidmi hovořit, kolika napsat,“ říká a konstatuje, že spolu s dalšími spolupracovníky musel projít tisíce stran dokumentů, mnoho archivů, navštívit několik zámků.

Najdou se další?

Poznal místa, o jejichž existenci předtím neměl ani tušení. U Alšovy jihočeské galerie u zámku Hluboká nad Vltavou našel tři sochy. V dalších záznamech vztahujících se například k zámku Lemberk narazil na zvláštní svědectví o existenci 'sádrové sochy rozebrané v bedně', nápadně připomínající podobu slavné sochy Frauenakt od rakouského sochaře Josefa Thoraka. Právě jeho díla měl Hitler rád. Jeho dvě plastiky, které ve Vyšším Brodu prokazatelně byly, se zatím nenašly.

„Jestliže najdete jednu sochu, která byla vyfocena ve skupině několika dalších, je představitelné, že jsou tam možná všechny,“ říká Jiří Kuchař. Dvě ze soch Hitlerovy sbírky, které byly za války ve vyšebrodském klášteře, objevil v nabídce aukčních síní v Londýně a Frankfurtu nad Mohanem. Plastik bylo v klášteře přes třicet, kromě nich tam byly uloženy desítky obrazů. Naděje, že se najdou další, je ale podle Kuchaře malá.