Úterý 16. dubna 2024
Svátek slaví Irena, zítra Rudolf
Oblačno, déšť 10°C

Manželé skočili ze skály - v batohu měli tělo mrtvého syna!

Archív
Archív  (Autor: Archív)
Autor: rvs, INT - 
2. června 2009
18:34

Policisté v anglickém Sussexu našli v neděli pod strmým skalním útesem těla muže a ženy. Když otevřeli jejich batohy, čekal je šok. V jednom z batohů byla mrtvola pětiletého chlapce a v druhém jeho hračky!

Vyšetřování odhalilo, že Neil Puttink (34) a jeho japonská manželka Kazumi (44) spáchali sebevraždu skokem ze 120 metrů vysoké skály poté, co o víkendu zemřel jejich syn na meningitidu.

"Pětiletý Samuel Puttick byl léčen s pneumokokovou meningitidou na jednotce intenzivní péče dětského oddělení Bristolské královské nemocnice. Když bylo jasné, že není šance infekci u Sama vyléčit, byl v pátek předán rodičům na jejich žádost, protože chtěli, aby zemřel v pokoji. Za mrtvého byl prohlášen týž večer v osm hodin."

Jak hrozný musel být žal rodičů nad ztrátou svého milovaného chlapečka se můžeme už jen domýšlet. Že šlo o sebevraždu, potvrdil i inspektor policie v Sussexu Ian Williams. "Na základě vyšetřování mohu potvrdit, že Samovi rodiče Neil a Kazumi se rozhodli vzít si život," uvedl Williams.

 

 

polibek ( 5. června 2009 08:54 )

Pro člověka je to bolest sice strašná, ale nezešílíš, jde to ve vlnách,nejdřív nechápeš, že dítě není, pak jsi zoufalá ze žalu,později dostaneš zlost na ostatní, že nedělali dost,a nakonec rezignuješ,a snažíš se mít ještě jednou dítě.Ne jako náhražku toho zemřelého,ale myslíš si,že tím žal tak trochu zmírníš.Bohužel je to omyl,žal zůstane pořád,jen máš pak novou radost ze života,i tak ale pořád srovnáváš s dítětem které zemřelo.Nám se zadařilo až po sedmi letech, takže teď máme mezi první dcerou a vlastně teď třetí dcerou(druhou) skoro devět let rozdíl.Přesto na tu prostřední nelze zapomenout,ta nejmladší je jak její přesná kopie jak podobou, tak i povahově až to někdy mrazí

helena ( 3. června 2009 10:53 )

si nedovedu představit, že by se taková hrůza, jakou smrt dítěte je, stala mně ale i tak vím, že bych bolestí asi zešílela

Zobrazit celou diskusi