Může sudoku zabránit Alzheimeru?

Německý deník Die Welt sestavil deset nejčastějších mýtů o inteligenci, které pomocí odborníků na lidskou psychiku vyvrátil. Čemu všemu lidé věří?

Představujeme vám 10 největších mýtů o lidské inteligenci:

1. Chytřejší s mozkovým joggingem

Programy takzvaného mozkového joggingu mohou trénovat paměť a výkon. V Americe dokonce existují »tělocvičny« pro mozek, kde lidé sedí u počítače a snaží se pomocí různých programů zvýšit svou inteligenci. Špatná zpráva: Neexistuje trénink, který zvyšuje inteligenci. Dobrá zpráva: můžete si ale vycvičit paměť.

2. Meditací hlava odpočívá

Odpočinek pro hlavu pomocí meditace? Meditující lidé vypadají tak klidně a tiše, že si jen sotva můžete myslet, že se v jejich mozku něco děje. Chyba lávky! Pomocí mozkových skenů vědci zjistili, že v jejich hlavách probíhá mnohem více činností než u lidí regenerujících svou mysl jiným způsobem.

3. S hudbou se učí lépe

Říkají vám vaše děti, že se lépe učí při poslechu hudby? To není tak úplně pravda. Jäncke Lutz z univerzity v Curychu říká: „Poslech hudby a vzdělávání jsou dvě různé činnosti. Pokud jsou prováděny současně, je to pro mozek větší zátěž.“

4. Chytřejší s Mozartem

Fanoušci na některých stránkách na internetu tvrdí, že poslech Mozartovy hudby má příznivý vliv na inteligenci. Podle vědeckých výzkumů ale Mozart inteligenci neovlivní. Účinek však může mít například na zlepšení nálady.

5. Sudoku proti Alzheimeru

Může pravidelný mozkový trénink s japonskou logickou hrou s čísly ochránit před Alzheimerovou nemocí? Podle vědců neexistuje žádný důkaz o tom, že by takovéto hry dokázaly skutečně zabránit propuknutí demence nebo ji zbrzdit.

6. Co se v mládí nenaučíš ...

... ve stáří už nedoženeš. Tak tohle podle německých vědců neplatí. Výzkumy ukazují, že i lidé v pokročilém věku mají schopnost učit se. Jak tvrdí profesor klinické psychologie Hartmut Radebold, jsou lidé starší 50 let obzvláště vhodní pro mnohé terapie. Mýtus je zřejmě také tvrzení, že mrtvé mozkové buňky nejsou nahrazovány novými. Ale pravidelný trénink je nezbytností.

7. Pod tlakem se učí lépe

Mnoho studentů se začíná učit těsně před zkouškami s nadějí, že pod tlakem budou pracovat efektivněji. Ale pozor. Při stresu se uvolňují hormony jako kortizol a adrenalin. Podle psychologů mohou mít při střední úrovni stresu pozitivní vliv na učení. Jakmile je ale tato hranice překročena, nebudou už nové informace v hlavě zpracovány a uloženy

8. Pilulky inspirují ducha

Vliv látek sloužících jako mozkový doping na schopnost učení a zvýšení výkonu je přinejmenším kontroverzní. Při testech s několika podpůrnými prostředky vědci zaznamenali vážné vedlejší účinky. Výkony nadopovaných dobrovolníků byly navíc horší než účastníků pokusu s »čistou« hlavou.

9. Sport trénuje jen svaly

Sportovci trénují svaly na úkor hlavy? Nesmysl. Sport není dobrý jen pro děti kvůli stimulaci zrání mozku, ale také pro starší lidi, neboť má pozitivní vliv na mozkové buňky. „Je prokázáno, že pravidelná fyzická aktivita zvyšuje průtok krve do mozku, podporuje vznik nových cév a stimuluje nervová připojení,“ tvrdí vědci ze Stanfordského centra pro dlouhověkost.

10. Na nervy je dobrý cukr

Cukr jako potrava pro naše nervy? Pozor! Příliš mnoho cukru a tuku poškozuje mozek. Ukázali to vědci při experimentu s potkany. Zvířata vykrmená jídlem s vysokým obsahem cukru a tuků byla náchylnější k poškození mozku. Důležitější než cukr je pro mozek voda, ideální denní množství jsou zhruba dva litry.