Většina rodičů věří, že pro děti je nejlepší intenzivní přístup
Podle nejnovějšího průzkumu, který prováděli američtí odborníci, je nejlepší výchovný model pro většinu otců i matek intenzivní rodičovství. To znamená věnovat dětem co nejvíc času i peněz na to, aby byly spokojené. A většina rodičů také řekla, že intenzivní rodičovství je ideální přístup pro matky i pro otce.
Nejnovější studie, kterou prováděli výzkumníci v Cornell Population Center, analyzovala data více než 3600 účastníků, kteří byli rodiči. Ti si přečetli různé scénáře, v nichž matka nebo otec komunikují s dítětem ve věku od 8 do 10 let. Dotazník se zaměřoval na volnočasové aktivity, na způsob vedení komunikace i to, jak rodina komunikuje s profesionály ve školách či ordinacích lékařů.
Každý scénář obsahoval jeden ze dvou přístupů k rodičovství – společná kultivace (intenzivní rodičovský přístup), nebo přirozený růst (neintenzivní rodičovský přístup). Ve společné kultivaci se rodiče aktivně zapojují do mimoškolních aktivit dětí, hrají si s nimi doma, ptají se jich na jejich myšlenky a pocity a reagují na špatné chování spíše diskusí a vysvětlováním.
Naproti tomu rodiče, kteří používají přístup přirozeného růstu, stanovují pravidla pro bezpečí svých dětí, ale zároveň jim dávají flexibilitu, aby si hrály samy. V tomto případě jsou rodiče méně zapojeni do aktivit dětí a dávají jasné hranice s malým prostorem pro vyjednávání.
Výzkumník Patrick Ishizuka také analyzoval, zda účastníci odpovídali na otázky jinak, pokud byli mužem, nebo ženou. Nebo podle toho, zda dítě bylo chlapec, či dívka. Drtivá většina – 75 procent absolventů vysokých škol – hodnotí přístup společné kultivace jako velmi dobrý nebo vynikající. Jen 32 procent vysokoškoláků hodnotilo přirozený růst jako velmi dobrý či vynikající.
Zjištění naznačuje, že rodiče s nižšími příjmy a nižší úrovní vzdělání mají poněkud odlišné představy. Vědci v této oblasti zjistili, že rodiče s nízkými příjmy a nižším vzděláním mají tendenci trávit méně času s dětmi a taky vynakládat méně peněz. Nebylo však jisté, zda je to kvůli tomu, že jim chybí zdroje, nebo kvůli tomu, že dávají přednost odlišnému přístupu k výchově dětí. Studie je první, která přímo řeší otázku pomocí celostátně reprezentativního průzkumu tím, že žádá rodiče z různých sociálních tříd, aby odpověděli, co považují za „dobré rodičovství“.
Vysoké standardy jsou podle průzkumu méně kompatibilní se zdroji některých rodičů. „I když rodiče s nižším sociálně-ekonomickým statusem mají podobné představy o rodičovství, víme, že průměrně nejsou zapojeni do tohoto chování tak často jako absolventi vysokých škol. Nedostatek času a peněz by mohl být faktorem při formování jejich chování,“ uvedl Patrick Ishizuka.
