7°C
Zloději loni obrali 33 tisíc Čechů, šidí i s vejci. Za hodinu si umí nakrást až 100 tisíc
Zloději se v loňském roce opět činili, jen krádeže zboží stály obchodníky 10 miliard korun. Podobnou částku zaznamenaly statistiky i v předchozích letech. „Zajímavé je, že největší ztráty nezpůsobují pouze zloději, ale také samotní zaměstnanci,“ upozorňují k tomu experti z bezpečnostních agentur. Nenechavci přitom kradou zboží mnohdy rafinovaně, v některých případech třeba vyměňují menší vejce za větší. O peníze také přišlo 33 tisíc lidí, kteří se stali obětí kapsáře. Osobní krádeže vystoupaly loni na 589 milionů korun.
Střetnutí se zlodějem je nepříjemná zkušenost, kterou v loňském roce zažilo
přes 33 tisíc lidí. Celkové škody pak přesáhly 589 milionů korun. Kapsáři si svoje oběti nacházejí na veřejných prostranstvích, ale i ve frontách supermarketů.
„Kromě venkovních prostranství, nádraží a dalších míst, kde je rušno a shlukuje se zde více lidí, se zloději zaměřují i na obchodní centra, kde jsou čísla krádeží také nemalá. Loni ostraha v námi svěřených obchodních centrech po celé ČR řešila na několik stovek případů, někdy i v rámci jednoho dne,“ uvedl Radek Škrabal, provozní ředitel SSI Group, která zajišťuje bezpečnostní služby ve stovkách objektů.
Nejhůře je na tom podle něj Praha, dále kraje Moravskoslezský, Ústecký, Středočeský a Jihomoravský. Naopak nejméně škod zloději napáchali ve Zlínském kraji a na Vysočině.
Za den ukradnou i zboží za 100 tisíc
Ještě znatelnější škody utrpěly obchodní řetězce – ročně dosahuje suma za odcizené zboží na 10 miliard. „Krádeže jsou bohužel častým jevem i v nákupním centru Palladium a dopouštějí se jich jak jednotlivci, tak organizované skupiny,“ potvrdila data Blesk Zprávám manažerka pražského nákupního centra Karolína Peterková.
Pod organizovanou skupinou se dá představit několik zlodějů, kteří se navzájem kryjí a pomáhají si. Někdy jsou s nimi podle odborníků spolčení i zaměstnanci.
„Způsobené škody od zlodějů a zaměstnanců jsou téměř totožné. Kriminalita páchaná zloději tvoří 38 %, zaměstnanecká tvoří 39 %. Na třetím místě jsou ztráty v rámci tzv. dodavatelského řetězce, ty se na škodách obchodníků podílí zhruba 7 %,“ upozorňuje ředitel útvaru ostrahy Michal Cícer z SSI Group.
„Krádeže rozlišujeme s ohledem na jejich organizovanost, případně nahodilost a spontánnost. Do organizovaných krádeží jsou ve větší míře zapojeni pracovníci se znalostí interních procesů a škody bývají zpravidla vyšší. Jedná se zejména o fiktivní převzetí zboží od přepravce určené k prodeji, dále pak tzv. fiktivní odpisy, úmyslné nemarkování zboží a podobně,“ dodává Cícer.
Výjimkou nejsou ani tzv. „nájezdy“, kdy dokáže organizovaná skupina oloupit obchod i o 100 tisíc za hodinu. „Jedná se o vysoce organizované skupiny, které kradou na zakázku a bývají velmi dobře vybaveny proti bezpečnostním opatřením obchodů. Tyto zkušenosti vnímáme zejména u tzv. non food sortimentu v oblasti módního zboží,“ říká Cícer.
Lépe jsou na tom malé prodejny, které se zaměřují především na potraviny. „Krádeže v našich prodejnách nejsou každodenním jevem. Zaznamenáváme je čas od času,“ uvedla tisková mluvčí prodejny Lidl Zuzana Holá.
Zloději se totiž spíš než na potraviny zaměřují na zboží, které se dá rychle zpeněžit nebo prodat v zastavárně. „Jedná se především o elektroniku, jako jsou tablety a herní konzole. Dále pak o módu, doplňky, parfémy a kosmetiku. Z potravin pak čerstvé maso, dále tabákové výrobky a alkohol,“ počítá Michal Cícer.
Dražší vejce do levnějšího balení
Lapkové mají přitom různé finty, jak dostat ukradené zboží ven z obchodu. „Běžné je, že zákazníci přemisťují větší (a tedy i dražší) druhy vajec do krabiček s menšími, tedy levnějšími druhy,“ vyjádřila se například jedna asistentka prodeje pro deník Právo.
„Spontánní krádeže se vyznačují nižšími škodami a větší pestrostí ve způsobu provedení. Od pronesení výrobku přes pokladní čáru, až po sofistikovaně upravené tašky, které zamezí správnému fungování alarmu,“ odtajňuje i Cícer.
Zloději často schovávají kradené zboží v dvojích kapsách, nášivkách či v taškách pokrytých speciálním alobalem nebo jinou látkou. Obchodní řetězce si jsou nicméně vědomy, jaké praktiky mohou lupiči užívat, především i díky kamerovému systému.
„Spolupracujeme jak s agenturou, tak s policií. Pracujeme tak na prevenci i samotném odchytu. Kamerové záznamy zároveň poskytujeme policii k další analýze,“ doplňuje manažerka nákupního centra Karolína Peterková.
Témata:
Související
