Nový vztah, nový muž v rodině: Jak ho představit dětem?
Před dvěma lety jste se rozvedla a už konečně máte pocit, že byste byla schopna nového vztahu. Jenže se bojíte, jak to říci dětem, v jaké fázi vztahu... Kdy jim partnera představit? A jak to udělat? Přivést ho na večeři? Vzít do kina? Je výhoda, když děti má, nebo naopak?
Snadná odpověď na to, jak dětem představit nového partnera, asi neexistuje.
Každé nastavení je totiž jiné. Pokud jsou děti malé, je to jiné. Do jiných situací se dostanete, když už jsou děti dospělé nebo skoro dospělé, když váš partner má potomky, když plánujete další rodinu...
Jinak se budou chovat potomci, jejichž genetický otec funguje a kteří mají s ním hezký vztah a vidí se s ním několikrát měsíčně, a jinak ti, jejichž rodič je ze svého života vypustil. Ti se možná na nového partnera doslova nalepí a budou šťastní, že zase mají tatínka. Anebo ne.
Nejslavnější dětský psycholog Zdeněk Matějček, který se tomuto tématu velmi věnoval zejména v 80. letech, ve svých radách zmiňoval jen situace, kdy do rodiny matky přichází nový partner. Tehdy to byla běžná situace. Rozvedení otcové se moc o své děti nestarají a nový partner matky opravdu často přebíral jejich roli, a to často včetně oslovení. Dneska je to jinak. Pojďme si probrat klasické situace, se kterými se můžete setkat.
Jedna rada je určitě univerzální. Není třeba dítě seznamovat s každým, koho potkáte a u koho po 14 dnech máte pocit, že je to muž vašeho života. Možná si zatím rande nechte na víkendy, kdy je dítě u expartnera nebo prarodičů.
Na seznámení se pak připravte, načasujte ho na dobu, kdy dítě bude v pohodě, kdy zrovna nebude ve stresu ze školy nebo z první lásky.
Dítě je malé, s tatínkem má hezký vztah
Ideální model, pokud jste schopná v něm pokračovat a pokud se váš nový partner dokáže s tím původním domluvit, nebude ho chtít vytlačit a bude vás oba jako rodiče respektovat. Tatínek prostě zůstane jenom jeden a pro nově příchozího to nebude snadné.
První kontakt by proto měl dítě ujistit v tom, že nový muž neznamená komplikaci ve vztahu s tatínkem. Dokonce možná nebude od věci, aby se nejdříve seznámili všichni dospělí a dohodli se, že udělají všechno pro to, aby se dokázali vždy dohodnout. I tak dříve či později nastanou situace, kdy jeden či druhý bude mít jiný názor. Koupit drahý dárek k Vánocům, nebo ne? Jet v létě na jachtu místo skautského tábora?
První kontakty by měly být spíše pozvolné a na neutrálním místě. Rada pro nově příchozího: nesnažte se děti rozmazlovat ani podplácet, zkuste s nimi být kamarád. To je vaše role! A nemějte pocity nevděku, že genetický otec má vždycky navrch, i když se chová nemožně. Možná si budete muset počkat až do dospělosti potomka, ale většinou se vděku dočkáte. Třeba na promoci vaší nevlastní dcery, která poděkuje i vám.
Jednou za měsíc do kina
Je jasné, že v téhle rodině otec moc nefunguje. Přesto ho potomek vaší přítelkyně má moc rád a těší se na něj, i když na něj otec docela kašle. Od rozvodu utekly sotva dva roky a vy víte, jak moc komplikované to vaše partnerka se svým bývalým má.
První setkání v obligátní cukrárně proběhlo celkem dobře. Na druhém, když jste celkem rozumně vyrazili na výlet, ale už dítěti došlo, že v jejich životě možná budete častěji. A teď jste se dokonce nastěhovali do bytu a začalo opravdové peklo. Odmítání, slzy, věty typu: Ty mi nebudeš nic říkat, nejsi můj táta… Co v takové situaci? Počkejte, netlačte na pilu. Pro dítě to prostě není snadné, zvyknout si na někoho nového, zvlášť když bydlí u něj doma!
Zkuste být chvilku nejtolerantnější člověk na světě. Ano, nepodplácejte, to ale neznamená, že nemůžete ukázat dobrou vůli a třeba dítěti koupit něco, co má opravdu rádo. Holčička možná bude paf z princeznovské čelenky, kluk z toho, že ho konečně někdo vezme na vláčky. Pokud se všichni budete snažit a vy nebudete chtít být od začátku otec, který v rodině konečně nastaví pořádek, nakonec ledy povolí.
Nejhorší jsou děti před pubertou
Dva modely, které jsme zmínili, možná patří k nejčastějším, je toho ale mnohem více. Psychologové přitom upozorňují, že teoreticky je nejtěžší sžívání se s dětmi ve věku mezi 8. a 13. rokem, čili před pubertou, kdy dětem na rodičích velmi záleží a už nejsou ve věku, kdy se slepě zamilují do cizího dospělého.
Počítejte s tím, že děti nového člena rodiny testují a prověřují někdy celkem drsně. Dejte tomu čas, poraďte se s rodinným psychologem, přečtěte si články, povídejte si s jinými rodiči v podobné situaci a uvidíte, že příběhy se dost opakují. Myslete hlavně na děti, na to, že i když se zdají jako bezcitné, je to pro ně těžké.
Mluvte s partnerem, možná není nutné se hned na začátku sestěhovat. Pamatuji si třeba na památnou větu dcery jedné mé kamarádky, která se s partnerem své matky sžívala těsně po pubertě. Do – do té doby – ženské domácnosti tehdy podle ní prostě vnikl vetřelec. “To už tady bude pořád?” ptala se s hrůzou v očích. Ano, pořád. A právě čas se tak jako v jiných případech ukázal jako nejlepší pomocník.
