Narodil se 27. prosince 1920 v Praze jako Jiří Schmitzer a už od malička neposeděl. Pořád prý vymýšlel nějaké čertoviny, takže snahou rodičů bylo, aby vystudoval a převzal rodinnou hospodu. Tatínek byl totiž hospodský, maminka vařila. Bohužel to nevyšlo a velmi brzo si začal přivydělávat jako ochotník.

Na protest proti okupaci si změnil příjmení

V roce 1941 absolvoval pražskou konzervatoř a pak se chvíli živil jako úředník v pojišťovně a jako skladník. V té době už ale hrál v kabaretu Živé jeviště a o dva roky později nadobro skončil s úředničinou a začal se profesionálně věnovat hraní. Na protest proti německé okupaci si počeštil jméno na Sovák.

Angažmá mu nabídl i E. F. Burian. V jeho divadle z něj rostl vynikající herec s osobitým projevem. Využíval hereckou zkratku a úsporné prostředky a zvláštní důraz kladl na hlas, kterým dokázal vyjádřit naprosto všechno. Ve svých rolích projevoval nejen ironii, ale taky lidskost a suchý humor.

Alain Delon: Sukničkář, který zůstal na stará kolena sám

V roce 1955 dostal angažmá v Divadle na Vinohradech a začal se objevovat ve filmech, například v pohádce Dařbuján a Pandrhola. Šedesátá léta byla pro Sováka vrcholem jeho popularity. Výčet jeho filmových rolí byl dlouhý, za svůj život natočil přes sto dvacet filmů a televizních inscenací. Největší popularitu mu přinesly filmy Marečku, podejte mi pero, Světáci, Byli jednou dva písaři, Arabela, Pane, vy jste vdova či seriál Chalupáři.

Proslavil ho Evžen Huml v Chalupářích

Nerudného Evžena Humla v Chalupářích měli původně hrát Jaroslav Marvan nebo Josef Pivec, ale režisér Filip se rozhodl pro Sováka. Stal se nesmrtelným a diváci ho milovali. Jeho poslední manželka Anna, kterou si vzal v roce 1960, o něm později řekla, že měl dáno „něco shůry“. Viděl prostě víc a úplně jinak. „Vždycky měl vtipné reakce, vždycky ho něco napadlo.“

Fan Vavřincová: Autorka první české crazy komedie měla dvě velké životní lásky

Osudovou ženu Annu našel až napotřetí, dva předchozí vztahy nevyšly. Z toho úplně prvního měl syna Jiřího (také herce), s nímž si bohužel nikdy nevybudoval vztah. Na jedné straně syn nemohl odpustit otci, že je opustil, na straně druhé nikdy neodpustil Sovák synovi, že v opilosti za volantem zabil chodce. Ti dva se nikdy nesmířili, přestože se společně vídali za kamerou jako herci.

„Líbezný cholerik“ se uměl zasmát sám sobě

Sovák byl navíc velký cholerik, kterého dokázalo vytočit do nepříčetnosti cokoli. Jeho žena později mnohokrát vzpomínala, že nuda s ním rozhodně nebyla. A prohlašovala o něm, že byl „líbezný cholerik“, protože se prý nakonec vždycky dokázal zasmát sám sobě. Zbytek života strávil na chalupě v Posázaví. Za své mimořádné herectví získal titul Zasloužilý umělec (v roce 1968) i Cenu Thálie (1999). V devadesátých letech ho začaly sužovat zdravotní problémy. Zemřel v září 2000 v nedožitých osmdesáti letech.

Kdo koho miloval? Proč někomu nevyšla kariéra? Další příběhy herců a hereček nejen z doby první republiky najdete na webu Blesk pro ženy ZDE

Velké milostné příběhy slavných 20. století: Zakázané lásky, opulentní svatby i tragédie

Osobnosti, které vyrostly v netradičních rodinách: I transsexuál může být dobrý rodič!