Liduška (17 měsíců) by zemřela, kdyby se nestal vánoční zázrak. Promodralé dítě bylo na prahu smrti, křečovitě svíralo zmrzlé jehličí. „Leželo schouleno na rozvinuté peřince, v odkopané košilce a tenkém kabátku, pěstičky přimknuty k očím,“ napsal tehdy redaktor Lidových novin Rudolf Těsnohlídek. Toho proslavila především pohádka Liška Bystrouška.

„Dítěte se ujali manželé Polákovi z Brna,“ uvedla Sylva Brychtová z Moravského zemského muzea.

Vánoce v Zoo Brno: Štědrý den je tu plný překvapení a návštěvníků je fůra

Chudá matka

Matka nebohého batolete, služebná z Prštic Marie Kosourová, se obhajovala, že dceru odložila, protože se ocitla v existenční nouzi. Nikdo ji prý nechtěl s nemanželským dítětem, jehož otcem byl ruský zajatec, přijmout do služby. Byla odsouzena na pět měsíců do těžkého žaláře. 

O osud dcery se nijak nezajímala. „Po malé Lidušce se ani nezeptala,“ psaly Lidové noviny ve zprávě o soudu 9. listopadu 1920.

Návod na přípravu kapra podle profíka! Jak ho vykostit a osmažit krok za krokem?

První strom na náměstí

Citlivého Těsnohlídka osud malého dítěte, které málem umrzlo, velmi zasáhl. Přemýšlel, jak chudým pomoci. Nakonec se nechal inspirovat Dány a vymyslel stavění vánočních stromů na náměstích.

Cílem bylo vybírat peníze na chudé a opuštěné děti. „Lidé dávali nejen peníze, ale i šaty, boty nebo potraviny, případně suroviny, ze kterých se upekly třeba vánočky pro lidi bez domova a podobně,“ upřesnila Brychtová.

Tyto sbírky přispěly k tomu, že v roce 1929 byl v Brně-Žabovřeskách otevřen dětský domov Dagmar pro opuštěné děti.

Jak vypadal Štědrý den Karla Gotta? Císařův pekař ho zval na šneky!

Přišla i Liduška

V Brně byl vztyčen vůbec první vánoční strom u nás. Tak začala tradice stavění stromků na náměstích. „První Vánoční strom republiky stál od 13. prosince 1924 na náměstí Svobody v Brně,“ říká Brychtová. Přišla se na něj podívat tehdy už šestiletá Liduška.

Dívenka se měla s adoptivními rodiči dobře. Polákovi nemohli mít děti a z holčičky s velkýma „studánkovýma očima“, která vypadala jako panenka, byli nadšení. Navštěvovat ji chodil i Rudolf Těsnohlídek.

Fotonávod krok za krokem: Upečte vánočku, je to hračka! U zadělávání těsta nemluvte

Krutý osud Těsnohlídka

Pro Těsnohlídka bohužel příběh šťastný konec neměl. Spisovatel neměl příliš hezké dětství. Trpěl depresemi, které ještě umocnila smrt jeho první ženy. Ta kvůli nemoci spáchala sebevraždu jen dva měsíce po svatbě.

Přestože se ještě dvakrát oženil, i on si 12. ledna 1928 sáhl na život. Zastřelil se v brněnské redakci Lidových novin, aby doma svou třetí manželku výstřelem nerušil…

Zdroj: kniha Hany Kraflové z Moravského zemského muzea, vydaná v roce 2009 s názvem Rudolf Těsnohlídek a Vánoční strom republiky 

VIDEO: Vánoční strom na Staroměstském náměstí v Praze.