Jejího syna může zabít i rýma! Nechte nemocné děti doma, prosí maminka batolete
Představte si následující scénář. Je sobota dopoledne a vy zrovna plánujete celodenní výlet s rodinou. Když v tom se probudí vaše batole a má ucpaný nos, rýmu, kašle, možná má i trochu teplotu. Je jasné, že není úplně ve své kůži. Zaženete ho zpět do postýlky, nebo mávnete rukou a vyrazíte ven?
Hlavou se vám toho honí spousta. Co s ním je? Může být nemocné? Třeba to nic není! Ale možná ano! Jde jen o neškodnou rýmu, nebo předzvěst horší nemoci? Kdo ví? Vaše dvě starší děti se už několik dní těší na slibovaný společný výlet, a vy tak musíte udělat obtížné rozhodnutí. Dodržet slovo a vyrazit i s vědomím rizika, že vaše dítě může být pro okolí nakažlivé, i když je jen mírně nachlazené, nebo zrušit všechny plány a zklamat zbytek rodiny?
Dítě s rýmičkou jako časovaná bomba!
Možná patříte mezi rodiče, kteří si řeknou, že rýma a kašel jsou běžným společníkem malých dětí, které se každou chvíli někde nachladí. Nedá se tomu moc zabránit, bez výčitek na výlet potomka tedy vezmete a doufáte, že se z toho nic „nevyklube“. Pokud ale máte doma prcka s oslabeným imunitním systémem, přemýšlíte naprosto jinak. Pro vás, zejména tedy pro vaši ratolest, může totiž jakkoli nemocné (i jen trochu nastydlé) dítě v okolí znamenat velký problém.
Malý Jude, syn Američanky Courtney Hayes (35), se narodil s vrozenou srdeční vadou Truncus arteriosus způsobenou delečním syndromem, což je genetická porucha. Kvůli zdravotním komplikacím způsobeným tímto syndromem nefungují Judův imunitní systém ani srdce tak, jak by měly. Což znamená, že je velmi náchylný k jakémukoli onemocnění a fatální pro něj může být i zdánlivě obyčejná viróza.
Na sociálních sítích proto Courtney společně s rodiči podobně postižených dětí, zdravotníky i učiteli z mateřských škol zveřejnila otevřený dopis, ve kterém všichni žádají všechny rodiče, aby své nachlazené děti neposílali do škol a školek ani s nimi necestovali veřejnou dopravou a nevodili je na hřiště či do heren. Mohou tím způsobit (jakkoli to nechtějí) obrovské zdravotní komplikace u dětí se špatně fungujícím imunitním systémem. „Pro takto nemocné dítě není žádné nachlazení jen obyčejným nachlazením. Každá viróza představuje velkou zátěž pro jeho srdce i dýchací systém a často tito malí pacienti končí i na několik týdnů hospitalizováni v nemocnici. Ano, i kvůli běžnému kašli,“ říká Courtney.
Přes zimu do muzeí a divadel nechodíme!
Ve svém příspěvku na Facebooku vysvětluje Courtney, jak náročné je snažit se udržovat doma určitou rovnováhu mezi snahou žít jako „normální“ rodina a všudypřítomným strachem o zdraví syna, kterého by mohla v nejhorším případě zabít i viróza. Popisuje, jak se svým mužem tvrdě pracuje na tom, aby mohli synovi obohatit život nejrůznějšími zážitky a výlety mimo domov.
Například muzea, dětská představení nebo výstavy navštěvují zásadně v létě, mimo hlavní sezonu respiračních a chřipkových onemocnění, kdy je riziko, že malý Jude něco „chytne", relativně malé.
Jak to mohli udělat? A proč jsme nezůstali doma?
„Byli jsme blázniví rodiče, kteří si myli ruce pomalu každých pět minut, otírali vlhkou utěrkou a dezinfekčním prostředkem každý kus nábytku i hračky, kterých se Jude dotýkal, a nedovolovali jsme, aby se v parku přibližoval k ostatním dětem. A pak se to stalo. Na hřišti přiběhlo k našemu synovi asi dvouleté děvčátko, které bylo zjevně nastydlé, silně kašlalo a nudle mělo pomalu až na bradě.
Seběhlo se to rychle, usoplená holčička kousla Juda do obličeje a utekla,“ vzpomíná Courtney (která momentálně čeká druhého potomka), a přestože upřímně připouští, že její syn se mohl nakazit úplně jinde a jinak, během pár dní u něj propukl úplně stejný úporný kašel.
Pro zdravé dítě žádný problém, pro malého Juda obrovská komplikace. „Následujících šest nocí jsem v podstatě nepřetržitě nosila své dítě v náručí, utěšovala ho a trpěla jsem neskutečným strachem a hrůzou, když kašlal tak, že se dávil, často zvracel, třepal se zimnicí, křičel a plakal. A celou tu dobu jsem nebyla schopná myslet na nic jiného než na tu malou holčičku z hřiště.
Jak je možné, že ji rodiče vzali mezi ostatní děti, přestože vypadala na první pohled nemocně? Napadlo je vůbec, že kvůli pár hodinám zábavy mohou ohrozit někoho jiného na životě? Zaslouží si to moje dítě? A pak následovaly výčitky, proč jsem tam syna brala já, proč jsme raději nezůstali doma, nemuselo se nic stát…,“ svěřuje se Courtney.
Ohleduplnost, prosím!
Jude prošel bezpočtem lékařských vyšetření a testů, nejspíše ho v budoucnu čeká další operace srdce (tu první musel podstoupit ještě v porodnici, pouhé čtyři dny po svém narození), pravidelně musí docházet na kontroly do nemocnice. Přes to všechno je jeho maminka odhodlána zajistit mu maximálně plnohodnotný život, jak to jen bude v jeho stavu možné. Přestože se nikdy nebude moci zcela vyhnout riziku, že onemocní. „Od začátku velmi tvrdě bojoval, aby žil, a já chci, aby žil dlouho a naplno. Snažíme se fungovat co nejnormálněji, ale nepřestáváme ho chránit.
To, aby zůstal naživu, je hlavní. Proto jsem se rozhodla poukázat na tu nešťastnou skutečnost, že celá řada rodičů se chová nezodpovědně a nebere ohled na to, že jiné děti si zkrátka nemohou dovolit, aby byly nemocné. Jde jim pak o všechno. Proto také zdůrazňuji, jak moc je důležité, aby sociální systém státu podporoval rodiče, kteří jsou nuceni nepřestávat pracovat ani v případě, že jejich potomek stoná.
Dítě pošlou do školy zkrátka kvůli tomu, že si z finančních důvodů nemohou dovolit zůstat s ním doma. Stejně tak by ale rodiče měli přehodnotit jakékoli zájmové a volnočasové aktivity, když se jejich děti necítí fit. Kurýrujte je raději pár dní doma a neohrožujte bezohledně ostatní. Buďme k sobě ohleduplní. Neexistuje žádný způsob, jak ochránit naše děti před všemi riziky, ale i ta nejmenší a nejobyčejnější rozhodnutí mohou leckdy zachránit život,“ zdůrazňuje Courtney.