Praha se »vaří ve vlastní šťávě«: Pomohlo by více stromů, jejich výsadba je kvůli inženýrským sítím složitá

1. srpna 2018 ● 18:30

Zpět
na

Praha se stále vypořádává s vlnou tropického počasí. Město funguje jako takzvaný tepelný ostrov, proto je tu hůř než na venkově. Pražané by se mohli zchladit na mnohem větším počtu míst, přirozená útočiště ale nemohou vznikat kvůli špatně volenému rozložení inženýrských sítí, které u nás vznikaly v minulosti. Lidé mohou v rámci ankety volit místa, která jsou podle nich nejlepší přirozenou klimatizací metropole.

Hlavní město České republiky by mělo co nejdříve začít systémově řešit ochranu svých obyvatel před vysokými letními teplotami. Například podle organizace Arnika Praha zaspala a proti některým evropským metropolím, mezi kterými se uvádí Kodaň nebo Madrid, reaguje naše město na klimatické změny pozdě.

Nesnesitelná výheň v Praze. Podle odborníků by pomohlo více zeleně a vodních prvků

Praha se v posledních dnech potýká s tropickými vedry. Podle odborníků by pomohlo více zeleně nebo vodních prvků v ulicích.

„Praha zatím velmi nehospodárně nakládá s dešťovou vodou. Přicházíme tak o vláhu, která by ve městě mohla zůstat,“ uvedla ekoložka Zuzana Drhová, podle které v současnosti hlavní město nemá zmapovanou „cestu vody“ pod povrchem země. Zbytečně tak končí v kanalizaci, v případě přívalových dešťů pak naopak odpadní potrubí vodu nepobírá a do Vltavy se posléze dostávají nečistoty.

„Počet tropických dnů a nocí se podle prognóz bude navyšovat, přesně to teď zažíváme. Zároveň bude víc sucha,“ popsala odbornice, podle které by jedním z dílčích cílů mělo být odpojení jedné desetiny stávajících zpevněných povrchů od dešťové kanalizace.

Drn jako „pionýr“

Dalším z kroků, které by měly pomáhat při ochlazování Prahy, je vznik zelených ploch v hustě zastavěném centru. Jakýmsi „pionýrem“ neboli průkopníkem je v tomto ohledu nová budova Drn na rohu Mikulandské ulice a Národní třídy, která má fasádu posetou zelení. Jinak však podle informací náměstkyně primátorky Petry Kolínské (SZ) mívají v současnosti investoři problémy s názory památkářů na podobné praktiky, což by se mělo do budoucna změnit zanesením do Pražských stavebních předpisů (PSP).

Potrubí blokuje stromy

Mnoho Pražanů nemá během pracovního shonu příležitost odejít z městské zástavby do parků. Kvůli tomu by logicky mělo dojít k rozšíření zeleně přímo v ulicích metropole; přirozené útočiště pod stromy by vytvořilo snesitelnější podmínky při pohybu ve veřejném prostoru.

V této souvislosti však vedení města naráží na komplikace s inženýrskými sítěmi. V minulosti totiž nikdo nepočítal s tím, že bude zapotřebí stromy do ulic sázet v mnohem hojnějším počtu, a tak se sem nyní zkrátka nevejdou. V okamžiku, kdy se rekonstruují kompletně celé ulice i s podzemním potrubím, se město snaží vše upravovat tak, aby tu zeleň mohla být. Jde však o velice nákladnou praxi, která v celopražském měřítku není v nejbližší době plošně realizovatelná.

Hlasujte v anketě

Alarmující situaci se v současnosti věnuje mnoho různých organizací. Během letních prázdnin zjišťuje například organizace Arnika v rámci internetové ankety, která konkrétní místa jsou u lidí jako útočiště před horkem nejoblíbenější. Jde o snahu zjistit, co podle samotných obyvatel metropole nejlépe funguje – a co by se tedy mohlo na území hlavního města rozšiřovat v hojnějším počtu. Hlasovat můžete zde do konce letošního září.