Zapovězené burky: Kde platí zákazy pro muslimky? Skrývat obličej nesmí nově v Dánsku

Dánsko rozšířilo řady evropských zemí, které zakazují nosit na veřejnosti oblečení zahalující obličej. Zákon, který předložila středopravá vládnoucí koalice, schválili poslanci dánského parlamentu.

Dánští poslanci zákon schválili poměrem 75 hlasů ku 30; dalších 74 zákonodárců se hlasování zdrželo. Zákon, který vstoupí v platnost 1. srpna, podle dánské vlády nezakazuje nošení šátků, pokud nezakrývají obličej, turbanů ani židovských jarmulek. „Nejde o zákaz náboženských oděvů, jde o zákaz maskování,“ upozornil však mluvčí Liberální strany Jacob Ellemann-Jensen.

Pokuta tři a půl tisíce při prvním prohřešku

Zákaz se však dotýká například i oděvů, které nosí muslimky z konzervativních rodin, tedy burky či nikábu. Jen málo muslimek v Dánsku ale takovýto oděv používá, konstatovala agentura AP. Lidé, kteří zákon poruší poprvé, riskují pokutu do 1000 dánských korun (3460 Kč).

Sundej to dolů! Policisté v Rakousku se po zákazu zahalování s muslimkami nemazlí

Při opakovaném porušení zákona hrozí pokuta až do výše 10 tisíc dánských korun či trest vězení až šest měsíců. Každý, kdo bude výhrůžkami či násilím nutit druhou osobu nosit závoj zahalující obličej, může být rovněž pokutován, případně uvězněn až na dva roky.

Burka je přitom jednolitý závoj, který zakrývá celé tělo včetně obličeje a ponechává jen mřížku pro oči. Je spojována s nejkonzervativnějším výkladem koránu, často ji nosí muslimky v Afghánistánu či Pákistánu.

Nikáb je jedno nebo vícevrstevný závoj, který halí obličej kromě očí, pro něž je ponechán úzký průhled. Odívají se do něj především ženy v zemích kolem Perského zálivu (Saúdské Arábii, Jemenu, Bahrajnu, Kuvajtu, Kataru, Ománu a Spojených arabských emirátech) a v Pákistánu.

Výjimky: Mrazivé počasí, jízda na motorce

Zákon povoluje, aby si občané zahalovali obličej, pokud k tomu mají „zřetelné důvody“, jako je například mrazivé počasí. Zakrývat obličej si mohou také v případě, že tím plní jiné zákonné nařízení, jakým je například používání motocyklových helem.

Dánský ministr spravedlnosti Sören Pape Poulsen již dříve řekl, že zahalování obličeje „není slučitelné s hodnotami dánské společnosti“ a že „je neuctivé skrývat svou tvář během interakcí ve veřejném prostoru“.

Dánský parlament schválil zákaz zahalování celého obličeje. Týká se i nikábů, které nosí muslimky. Neobešlo se to bez protestů | Reuters

Dánsko přitom není první severskou zemí, kde se tato záležitost řeší. Loni se rozhořela debata v Norsku. A to ohledně zahalování ve školách. „Oblečení zahalující obličej, jako je nikáb a burka, do norských škol nepatří. Možnost komunikovat je základní hodnotou naší společnosti,“ uvedl tehdy ministr pro imigraci a integraci Per Sandberg. Zákaz o zahalování obličeje pak předložili tři norští ministří letos v březnu.

První zákaz ve Francii, druhý v Belgii

Prvním evropským státem, který vydal zákon zakazující nošení závojů a šátků zahalujících obličej na veřejnosti byla v dubnu 2011 Francie. V roce 2016 se tam pak začaly objevovat talé zákazy nošení burkin, tedy plavek, kterými muslimské ženy zahalují prakticky celé tělo včetně vlasů. V některých městech to ale soud zrušil.

Druhou zemí, v níž je zakázáno na veřejných místech nosit závoje či šátky zahalující zcela či z velké části postavu, se v polovině roku 2011 stala Belgie.

Maročanka a Belgičanka u soudu neuspěly

Zákaz zahalování muslimkám v Belgii pak řešil v červenci 2017 i Evropský soud pro lidská práva, když reagoval na stížnosti Belgičanky a Maročanky, podle nichž jde o diskriminaci a neoprávněný zásah do soukromí. Soud však uvedl, že jde o zařízení nezbytné pro soužití v demokratické společnosti.

V roce 2016 zákon zakazující zahalování tváře na veřejných místech, jako jsou školy, nemocnice a hromadná doprava, přijali nizozemští poslanci. Podobné zákony byly rovněž přijaty v Bulharsku a v některých švýcarských regionech.

Policisté chystají na letištích zátah na muslimky: Burku dolů, nebo k nám nesmíš!

V některých dalších evropských zemích, jako například Německo, je částečně zakázáno nosit šátky a další náboženské symboly ve školách či na úřadech. Restrikce se týkají osmi ze 16 spolkových zemí a někde se vztahují i na jarmulky nebo kříže. Loni v Německu rozhodli, že nejen úřednice, ale také třeba členky armády nebudou moci zahalovat obličej. Ministerstvo dopravy tam pak připravilo předpis o zákazu jízdy se zahaleným obličejem pod pohrůžkou pokuty 60 eur.

V Rakousku to zakázali loni

V Itálii sice neexistuje specifické nařízení o nošení muslimského závoje, ale zákon z roku 1975, který je součástí předpisů na ochranu veřejného pořádku, zakazuje zakrývat si zcela tvář na veřejných místech. To platí jak pro závoj, tak pro motorkářskou helmu. Zákazy a jejich formy se řešily přitom i v Rakousku, Španělsku či třeba Rusku.

V Rakousku schválil parlament zákaz zahalování tváře na veřejnosti loni jako součást integračního balíčku pro žadatele o azyl. Toto opatření kritizovala část opozice. Například poslanci liberální strany NEOS chtěli vědět, jak může zákaz úplného zahalování přispět k integraci, když dotyčné ženy nyní budou nuceny zůstávat doma. I Rakušané si přitom nastavili pokuty - a to ve výši až 150 eur (téměř 4000 korun).

Úplné zahalování kritizovala i Merkelová

Úplné zahalování se přitom dostává často v Evropě pod palbu kritiky. Připojila se k ní v roce 2016 i německá kancléřka Angela Merkelová, která tehdy uvedla, že úplné zahalování obličeje nepatří k Německu a mělo by být zakázané.

„V komunikaci mezi lidmi, která u nás hraje tak důležitou roli, ukazujeme obličej. Proto je u nás úplné zahalování nepatřičné. Mělo by být zakázané, kde jen to je právně možné. Nepatří k nám,“ řekla v Essenu v prosinci 2016. 

Plošný zákaz úplného zahalování řešil v Německu parlament letos v únoru. Slyšet byla především protiimigrační AfD. „Diskriminující ideologie, která stojí za úplným zahalováním, zásadně znevažuje lidskou důstojnost,“ uvedla ve svém zdůvodnění. Proti nošení burek či nikábů však vystupovali i zástupci CDU/CSU či SPD.