9°C
Prolomily ticho o sexuálním obtěžování. Číňanky teď riskují vězení
Kampaň #MeToo otřásá světem už od loňského podzimu. Tisíce žen a mužů se rozhodly promluvit o své zkušenosti se sexuálním obtěžováním. Nyní své ticho prolomily i Číňanky, které se rozhodly porušit tvrdou kontrolu na čínských sociálních sítích a fenomén #MeToo, v čínské verzi #WoJieŠ', boří internet.
Ženy se rozhodly promluvit o obtěžování a misogynii uvnitř čínské společnosti, kampaň #MeToo jim dala možnost, aby se o jejich příbězích dozvěděli i další lidé. Před 12 lety byla Luo Čchien-čchien znásilněna vedoucím své dizertační práce. „Prosím, nedělejte to,“ prosila ho. Dnes je Luo přes třicet a velmi nerada vzpomíná na svůj zážitek. „Bála jsem se o tom mluvit, navíc můj učitel mi to zakázal,“ uvedla.
Znásilnění na fakultě
V rámci #MeToo se Luo rozhodla svůj příběh sdílet a doufá, že jednou už studentky nebudou muset čelit obtěžování ze strany svých učitelů. Je jednou z prvních, která se do kampaně zapojila. „Na začátku se k hnutí připojilo jen málo žen,“ řekl Leta Chung Fincherová, vědkyně zabývající se feministickým hnutím v Číně. Podle ní je na vině cenzura internetu, kterou nařídila vláda.
„Místní vláda je složená výhradně z mužů a ti se fenoménem cítí ohroženi, až dosud měli pocit, že jsou nedotknutelní,“ poznamenala Chung Fincherová. Podle ní by je mohlo hnutí naprosto zničit. To je také důvod, proč vláda nařídila přísnou kontrolu sociálních sítí. „Na celou kampaň se pohlíží jako na hrozbu, která by mohla podkopat vládu v zemi,“ uvedla Chung.
Studie: Obtěžování zažilo 80 procent Číňanek
Ženy se ale pomalu začaly ozývat. Podle jedné studie se zhruba 80 procent Číňanek během života setká se sexuálním obtěžováním. Na začátku ledna se o svůj příběh podělila Luo. „Teď už nemusím mít strach. My, ženy, se tomu musíme postavit. Musíme být statečné. Musíme říct ne,“ napsala a pod hashtagem #WoJieŠ' vyzvala ostatní, aby se k ní připojily.
Novinářka Chuang Süe-čchin, která byla napadená v roce 2012, zpracovala studii, ve které se snaží ukázat míru sexuálního obtěžování na pracovišti v jeho plném rozsahu. Uvedla, že nad tématem začala pracovat kvůli pocitu viny. Vyčítala si, že nedokázala konfrontovat svého útočníka, že ho neobvinila z obtěžování na pracovišti. „Nechtěla jsem dělat potíže, ale mlčení bylo vlastně tichým souhlasem,“ řekla, aby dodala: „Kdo, když ne já? Musíme prolomit ticho, musíme s tím problémem něco dělat.“
Studentka Čeng Si se inspirovala u hollywoodských hereček a spustila vlastní kampaň proti sexuálnímu obtěžování. „Jsou tak statečné,“ řekla na adresu slavných žen.
Zrada velkého bratra
Chung Fincherová momentálně píše knihu s názvem Zrada velkého bratra: Čínský feministický odpor. A doufá, že Číňanky nebudou umlčeny. Dosavadní výpovědi jsou podle ní jen „špičky ledovce“. Domnívá se rovněž, že autority proti debatám na internetu nebudou nijak zasahovat, alespoň dokud to z jejich pohledu nepřekročí „určité meze“.
„Je v pořádku, aby se svědectvím vystoupila žena jako jednotlivkyně, ale pokud se tyto ženy sjednotí a začnou hromadnou kampaň, nepochybuji o tom, že se ocitnou pod drobnohledem policie a vlády,“ prohlásila Chung Fincherová. Ženy si ale opravdu musí dávat pozor. Nebylo by to totiž poprvé, kdy by současný prezident Si Ťin-pching nechal zatknout feministky a aktivistky v boji proti sexuálnímu obtěžování. Před třemi roky nechal uvěznit pět žen, které se na tuto problematiku snažily upozornit.
Témata:
Související
