Francouzi si k miminkům najímají noční chůvy, aby se vyspali. Udělali byste to taky?
Někteří francouzští rodiče se stali terčem kritiky. K miminkům si totiž najímají noční chůvy, aby se mohli pořádně vyspat. Za klidnou noc jsou prý ochotni zaplatit i více než sto euro. V Česku zájem o noční hlídání není veliký. A pokud rodiče potřebují noční chůvu, pak proto, že musí jít do práce. Hlídačky se však nestarají o kojence, ale o větší děti.
Chůvy jsou ve Francii, v Paříži obzvlášť, velmi rozšířený fenomén. Je známo, že francouzští rodiče dbají na svůj společenský život a z běžných rodičovských povinností, jako jsou vaření, úklid, vyzvedávání dětí, se rádi vymaní.
To potvrzuje i česká novinářka žijící ve Francii Iva Vokurková: "Chůvy tu má kdekdo. Jsou buď čistě soukromé, nebo "státní", ty jsou levnější, protože si je mohou rodiče odečíst z daní. Platí je podle svého přijmu a zbytek doplácí stát. Klasické chůvy vyzvedávají děti ze školky či školy, vaří jim večeře a ukládají je do postele," popisuje, jak to chodí v Paříži.
Noční chůvy jsou záležitostí smetánky
Poslední dobou se tu prý ale rozšířil zájem o noční chůvy, které hlídají úplně malá miminka. Vypadá to asi takhle: chůva přichází dítě nakrmit, přebalovat a hlídat v době od 20 hodin do 6 hodin ráno nebo od 22 hodin do 8 hodin ráno. Službu si rodiče mohou do 7500 eur započíst do roční slevy na dani. Ve Francii ji poslední dobou nabízí stále více firem, často ji ale vykonávají načerno přistěhovalkyně, píše francouzský web Rue 89.
"Myslím, že se to týká vyšší střední vrstvy a výš. V našem společenském okruhu nikoho takového neznám," dodává Iva Vokurková. "Kamarádka Slovenka, která žije také v Paříži, měla jedny známé Francouze, co to takhle dělali. On byl generální ředitel firmy, zkrátka pařížská smetánka. Měli noční chůvu, denní chůvu, a když jeli na týden na hory, nechali měsíční miminko s paní na hlídání," dodává. Se stejným případem se ale Iva setkala i v Londýně, kde pracovala jako au-pair. Noční hlídačky si tam najímala rodina právníků. Nový trend tedy není čistě záležitostí Francouzů. Přišel ze Spojených států, kde se ženy vrací brzy do práce.
Děti nejsou pro Francouze na prvním místě
Noční chůvu si podle webu Rue 89 najala i třicetiletá Juliette, tedy najala ji rodina jejího manžela. Mladé mamince zaplatila deset nocí hlídání. I díky tomu se prý Juliette zotavila po porodu tak rychle, že se už po třech týdnech vrátila do práce. „Nechtěla jsem se šest měsíců ploužit únavou,“ vysvětluje.
A právě tento krok mnozí kritizují. Podle pediatričky Sarah Bursauxové z Paříže nejde ani tak o problém spánku jako spíš ztrátu povědomí toho, co to znamená mít dítě. "Když se o ně nechceme starat, možná bychom si ho neměli pořizovat," říká lékařka.
Na tuhle kritiku však Francouzi nejsou podle české novinářky zvyklí. "Rodiče, obzláště ženy, jsou tu velmi háklivé na to, když jim někdo něco vyčítá. Naopak je tu běžný názor, že rodiče mají právo na svůj život, práci, koníčky. Děti nejsou na prvním místě a takový postoj je i běžně označován jako nezdravý," dodává Iva Vokurková.
V Česku využívají noční hlídačky jen pracující rodiče
V České republice zájem o noční hlídání není veliký. A když, pak proto, že rodiče si nechtějí užívat nebo odpočívat, ale potřebují jít do práce. "Už jsme se setkali minimálně s deseti, patnácti inzeráty, kde rodiče chtějí hlídat dítě přes noc. U nás to funguje tak, že rodič zadá inzerát, hlídačka se mu ozve a on už s ní pak komunikuje sám, a jak si to domluví, to už je čistě na nich," říká Martina Hudáková ze serveru Hlídačky.cz, který zprostředkovává hlídání dětí v Praze.
Nic matku nebolí tolik, jako když vidí děti trpět:
České chůvy hlídají přes noc hlavně větší děti. "Nejmenší miminko, které tady bylo na hlídání, bylo tříměsíční. Ze strany holek na hlídání je o miminka veliký zájem. Ale služba, kdy by se hlídačky staraly o miminko, aby se rodiče vyspali a odpočinuli si, ta u nás rozšířená není," směje se Hudáková. Podle ní však stačí, aby se objevil jeden inzerát, a poptávka bude hned větší.
Noční hlídačky využívají podle jejích zkušeností hlavně pracující maminky. "Některé ženy třeba pracují v baru jako servírky a odchází velmi brzy do práce. Hlídačku si volají třeba na čtvrtou hodinu ráno, aby odvedla dítě v šest do školky a maminka mohla pohodlně stihnout pacovní směnu," vysvětluje.
Zkrátka přístup k dětem a jejich výchově je v České republice dost odlišný od toho francouzského. "Jsme rádi, že české maminky tíhnou k rodině. A že si děti vychutnávají samy," uzavírá Hudáková.
