Rak
Autor: CNC

Lidé narození 12. července jsou Raci.  

Svátek slaví Bořek

  • Ženský protějšek: nemá 
  • Nejpoužívanější domácí podoby: Bořík, Bóřa, Bořeček, Borek
  • Původ: Jméno Bořek je staroslovanského původu. Jde o zkráceninu Bořivoje. Vychází ze slov „boroti“ (bojovat) a „voj“ (vojáci). Význam jména je tedy „velitel vojáků“ nebo „ten, kdo vede vojsko do boje“. 
  • Povaha: Bořkové jsou inteligentní a citliví. Mají rádi svobodu. Žení se později, nebo vůbec.
  • Koho takto pojmenovat: Jméno se hodí pro muže narozené ve znamení: Ryb, Berana, Raka a Lva.

Vyberte si podle data vhodné jméno pro své miminko >  

Otevření prvního úseku dálnice D1

12. července 1971 byl poprvé veřejnosti zpřístupněn první úsek dálnice D1. Tehdy měřil pouhých 21 kilometrů. Začínal v Praze a končil u Mirošovic.

Je to historicky první dálnice na území Česka. Měla spojovat Prahu, Brno, Ostravu a vést až k česko-polské hranici, kde by na ní navazovala polská dálnice A1.

Jako první se po tříproudové dálnici vydalo komunistické vedení s čelem místopředsedou vlády Jánem Gregorem.

Stavba dálnice byla započata u Průhonic v květnu 1939 a trvala 3 roky, poté byla výstavba přerušena nacisty a 2. světovou válkou. Po skončení války se začalo opět pracovat na jejím dokončení, ale krátce na to komunisté znárodnili stavební firmy a projekt Národní silnice byl upozaděn kvůli budování socialismu. K projektu a k pracím se opět navrátilo až v roce 1967.

Tehdejší provoz byl odhadnut na 10-15 tisíc aut za den, nyní na ní projede více než 70 tisíc aut denně.

Tehdejší podoba dálnice se oproti dnešní výrazně změnila. Chyběli středová svodidla, pumpy, ale i sjezdy. Směrem od Mirošovic byl pouze jediný sjezd, a to na Spořilově.

První projekt pro výstavbu rychlostní silnice napříč tehdejším Československem pochází z roku 1935 a jmenoval „Národní silnice Plzeň – Košice“ a vedla mimo města jako Praha nebo Brno. Další plán navrhoval magistrálu z Chebu do Chlustu. Schválený projekt od úřadů byl až od Jana Antonína Bati, který navrhl trasu Cheb – Velký Bočkov.

Po Mnichovské dohodě se plány opět museli přepracovat, hlavně z důvodů ztráty pohraničí. Nový návrh byla trasa Praha – Jihlava, rozšířená na Praha – Jihlava - Brno – Zlín – slovenská hranice. Projekt byl schválen 13. ledna 1939 a o týden později na zlínsku započali přípravné práce.

Celkový dálniční tah mezi Prahou a Brnem byl dokončen 7. listopadu 1980. Poslední část úseku byl dokončen u Humpolce.